Foto: Freepik
Internet pod tlakem: od pornografie k plošné cenzuře
Ještě před pár lety si málokdo dokázal představit, že pro přístup k obsahu na internetu bude nutné nahrát občanský průkaz, sken obličeje nebo údaje z kreditní karty. Přesně to se ale děje. V červnu Nejvyšší soud USA potvrdil ústavnost texaského zákona, který vyžaduje ověřování věku na stránkách s explicitním obsahem. O měsíc později vstoupil v platnost obdobný zákon ve Velké Británii – a jeho dopady se ukázaly být mnohem širší, než si politici přiznávají.
Online Safety Act: britský experiment, který děsí odborníky
Britský Online Safety Act nezavádí věkové brány jen pro pornografii. Zákon umožňuje blokovat obsah označený za „potenciálně škodlivý pro nezletilé“, i když explicitní vůbec není. Už v prvních dnech po spuštění se začaly objevovat zprávy o nedostupných stránkách a sociálních sítích: zablokované byly celé subreddity, hudební platformy, seznamky i herní služby.
Podle Mikea Stabilea z organizace Free Speech Coalition se ukazuje, jak nebezpečné mohou být plošné regulace obsahu: „Zavedení Online Safety Actu nám ukázalo, jak katastrofální dopad mají tyto zákony na svobodu internetu.“
Ověřování věku nefunguje. Lidé hledají cesty, jak ho obejít
Zatímco vlády tvrdí, že nové zákony chrání děti, realita je jiná. Ověřování věku už nyní vyvolalo explozi zájmu o VPN, aby se lidé mohli tvářit, že přistupují z jiné země. Vznikají i kreativní způsoby, jak systém obejít – například použití selfie videoherní postavy při ověřování identity.
Podobná situace je i v USA. I když tam zákony nejsou zatím tak přísné, rozhodnutí Nejvyššího soudu otevřelo cestu pro další státy, které budou zavádět vlastní varianty ověřování věku.
Tvůrci obsahu čelí digitální „čistce“
Zdaleka největší dopad mají zákony na sex workery, umělce a tvůrce vzdělávacího obsahu. Už v roce 2018 přijaly USA zákony FOSTA/SESTA, které donutily sociální sítě jako Facebook a Instagram masivně blokovat obsah související se sexualitou – včetně sexuální výchovy či tvorby LGBTQ+ komunit.
Foto: Freepik
Dnes situace pokračuje. Tvůrci obsahu hlásí, že jejich účty jsou rušeny nebo „shadowbanovány“, odkazy na platformy jako OnlyFans mizí z profilů a dokonce i nástroje jako Linktree jsou na některých sítích označovány za „rizikové“. Podle performerky a aktivistky Siri Dahl klesly její příjmy v roce 2025 o 30 %. Pornhub se navíc v mnoha státech USA sám zablokoval, protože nechce nést právní odpovědnost.
Je to ochrana dětí, nebo pomalý zákaz pornografie?
Z pohledu odborníků jde o strategii „zadními vrátky“. Pokud pornografické platformy raději samy zablokují přístup do států s přísnými zákony, výsledkem je de facto zákaz přístupu k obsahu, aniž by k tomu bylo potřeba přímé legislativy.
Podle uniklé nahrávky Russella Voughta, spoluautora projektu Project 2025, je přesně tohle cílem: vytvořit tak vysoké bariéry, že se provozovatelé sami stáhnou. Jenže ve výsledku nejde jen o pornografii. Zákony, které dnes míří na „explicitní“ obsah, už teď blokují celé komunity, umění i zábavu.
Co to znamená pro budoucnost internetu
Odborníci varují, že současný trend může vést k internetu, který bude rozdělený na „povolený“ a „zakázaný“ obsah podle lokality a věku uživatele. Provozovatelé webů čelí rostoucím nákladům na compliance, což ohrozí nezávislé tvůrce a menší platformy.
Pokud se trend nezastaví, hrozí, že se z internetu stane uzavřený ekosystém, kde uživatelé budou muset odevzdávat osobní data na každém kroku. Pro mnohé je to otázka nejen soukromí, ale i svobody slova.
Zdroj: Mashable.com (odkaz)
