Foto: Freepik

Když 10. prosince vstoupil v platnost zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 16 let, šlo o bezprecedentní krok. Očekávání byla vysoká. Regulace měla omezit negativní dopady online prostředí na mladé uživatele a nastavit nový standard i pro další státy.

Jenže první tvrdá data přinášejí střízlivější pohled. Studie organizace Molly Rose Foundation, která se dlouhodobě věnuje prevenci online škod, ukazuje, že realita je výrazně složitější. V průzkumu z března 2026, do kterého se zapojilo 1 050 dětí ve věku 12 až 15 let, vyšlo najevo, že 61 procent z těch, kteří měli k sociálním sítím přístup už dříve, je používá i nadále.

Jinými slovy, zákaz existuje, ale v praxi ho velká část dětí jednoduše obchází.

Ještě výmluvnější je další číslo. Sedmdesát procent dotázaných uvedlo, že dostat se na omezené platformy je snadné. To naznačuje, že technické i systémové bariéry nejsou dostatečně účinné. V prostředí, kde stačí změnit datum narození, použít jiný účet nebo obejít ověření, se regulace dostává na tenký led.

Andy Burrows, výkonný ředitel Molly Rose Foundation, k tomu uvedl, že výsledky vyvolávají zásadní otázky o efektivitě celého opatření. Podle něj by bylo riskantní, aby se podobným směrem vydaly další země bez hlubší analýzy dopadů.

Platformy pod tlakem a hrozba miliardových pokut

Zatímco děti hledají cesty, jak se na sociální sítě dostat, pozornost se obrací i na samotné technologické firmy. Vládní zpráva zveřejněná v březnu 2026 se zaměřila na to, jak platformy dodržují nové zákonné povinnosti.

Pod drobnohledem se ocitly společnosti Snap, TikTok, Facebook, Instagram a YouTube. Úřady prověřují, zda tyto služby skutečně brání nezletilým v přístupu, jak jim zákon ukládá. Výsledky vyšetřování má australská agentura eSafety dokončit do poloviny roku 2026.

Možné důsledky nejsou zanedbatelné. Regulátor může vydávat sankce, požadovat soudní opatření a ukládat pokuty až do výše 49,5 milionu australských dolarů. To odpovídá zhruba 35 milionům amerických dolarů. Takto vysoké částky mají být jasným signálem, že stát bere regulaci vážně.

Zároveň se ale ukazuje, že samotné pokuty problém nevyřeší. Klíčovou otázkou zůstává, jak efektivně ověřovat věk uživatelů bez zásadního zásahu do soukromí a bez vytváření nových rizik.

Z dosavadních dat nevyplývá jednoznačný závěr, že by zákaz přinesl výrazné zlepšení nebo naopak zhoršení psychické pohody dětí. Efekt je zatím nečitelný. To ale neznamená, že je situace bezvýznamná.

Naopak. Ukazuje se, že regulace digitálního prostoru naráží na limity, které nejsou jen technologické, ale i sociální. Děti nejsou pasivní uživatelé. Umí se přizpůsobit a najít alternativy rychleji, než zákonodárci stihnou reagovat.

Zdroj: Engadget.com