Foto: Freepik

Asi každý zná sopku Vesuv a město Pompeje, které bylo před dávnými věky právě touto sopkou zničeno. Výbuch sopky přišel tehdy z ničho nic a zastihl obyvatele velkého města Pompeje zcela nepřipravené. Popel a láva pak „zakonzervovali“ celé město i s obyvateli a my díky tomu dnes můžeme objevovat, jaký byl život před mnoha lety.

Při erupci sopky Vesuv ale nepadlo jen město Pompeje, ale zasaženo bylo i nedaleké město Herculaneum. Zde se nacházela velká knihovna se spoustou antických svitků. Ty byly vlivem rozžhavené lávy zcela zpopelněny. Někdo by si mohl myslet, že jsou nadobro ztraceny.

Nyní ale přišel Luke Farritor, student informatiky na University of Nebraska s projektem, v rámci kterého se chtěl pokusit po přečtení zuhelnatělého svitku právě z antického římského města Heculaneum. Ten byl zpopelněn již v roce 79 n.l. Podařilo se mu vyvinout strojový algoritmus, který dokáže detekovat řecká písmena na několika řádcích svitku papyru.

V praxi jde o to, že na zuhelnatělém papyru jsou různé struktury podle toho, zda byl na tom konkrétním místě popsán či nikoliv. Farritorův nástroj teď obdivuje i Federica Nicolardi, papyroložka z Univerzity v Neapoli. Pro ní totiž byly tyto svitky vždy velkou záhadou.

Vědci sice zkusili rozbalit nějaký svitek, ale ten se rozpadl. Následně se báli s těmito svitky jakkoliv manipulovat. V rámci soutěže Vesuvius Challenge nabízí několik cen a dokonce hlavní cenu v hodnotě 700 000 dolarů za přečtení čtyř nebo více pasáží ze svitku.

Podle odborníků by přeložení svitků z Herculanea mohlo být revoluční co se týče našich znalostí o antickém Řecku a Římě. Známe totiž jen několik klasických textů, které si písaři kopírovali po staletí. Na rozdíl od toho jsou svitky v Herculaneu zcela neznámé a často pocházejí přímo od autorů.

Podle dosavadního bádání obsahují tyto texty většinou myšlenky z epikurejské filozofické školy, jako například díla „O přírodě“ napsané samotným Epikúrem. Dále by se zde měly nacházet díla o hříších, hudbě, rétorice a smrti od známého filozova Philodema. Doposud se našlo jen 600 svitků, ale není to konenčné číslo, protože tamní knihovna není zcela vykopána.

Brent Seales, počítačový vědec, se pak již celá léta snaží tyto svitky virtuálně rozbalit pomocí rentegoných snímků z počítačové tomografie (CT). Velkou výhodou je, že tehdy se do inkoustu přidával těžký kov, který je samozřejmě na rentgenovém záření dobře rozpoznatelný. Problém ale je, kdy některé svitky z Herculanea jsou napsány inkoustem založeném na uhlíku.

I tak ale mohli na snímcích z CT vidět nepatrnou změnu textury v místech, kde byl papyrus v kontaktu s inkoustem. Díky algoritmu se podařilo studentovi přečíst slovo „fialový“, což vypadá jako nic, ale v praxi je to velice cenné. O Vesuvius Challange se dá také uvažovat jako o hledání technologie, která umožní číst v „neviditelné knihovně“.

Zdroj: ScientificAmerican.com (odkaz)