Foto: Freepik
Teleskop Jamese Webba (JWST), konkrétně jeho kamera NIRCam, nedávno zachytila úchvatný obraz supernovy vzdálené 3,6 miliardy světelných let od Země. Tento snímek je fascinující nejen pro svůj obsah, ale především pro to, že supernova je na něm viditelná třikrát – pokaždé v jiném stadiu svého výbuchu. Tento jev může vědcům nabídnout klíč k pochopení základních otázek o rozpínání vesmíru.
Pozorování galaxie G165: supernova a gravitační čočka
Vědci se rozhodli zaměřit své pozorování na galaktickou kupu PLCK G165.7+67.0, známou také jako G165, která je známá vysokou rychlostí tvorby hvězd. To v důsledku vede i k častějším výbuchům supernov. Na snímku, který pořídil teleskop, je možné spatřit trojici jasných bodů, což ve skutečnosti představuje výbuch bílé trpasličí hvězdy.
Co je však na tomto pozorování ještě zajímavější, je gravitační čočkování. Tento jev vzniká, když mezi námi a supernovou stojí kupa galaxií, která ohýbá světlo supernovy a vytváří více obrazů tohoto výbuchu. Tento efekt je podobný tomu, jako když se díváte do zrcadla rozděleného na tři části – každý obraz ukazuje osobu v jiném úhlu nebo okamžiku.
Tato konkrétní supernova, označená jako SN H0pe, je nejvzdálenější pozorovanou supernovou typu Ia. Tento typ supernovy vzniká v binárních hvězdných systémech, kde jedna hvězda (bílý trpaslík) nasává materiál ze svého souputníka, až nakonec exploduje.
Foto: Freepik
Jak může tento snímek přispět k výpočtu Hubbleovy konstanty?
Díky tomu, že kupa galaxií gravitačně čočkuje světlo z této supernovy, světlo cestovalo po třech různých cestách, které mají různé délky. To znamená, že teleskop dokázal zachytit tři různé fáze výbuchu supernovy: začátek, střed a konec. Tento fenomén je vzácný, a jak uvedla Dr. Brenda Frye z Arizonské univerzity, trojité snímky supernovy jsou mimořádně důležité, protože nám mohou poskytnout nové informace o Hubbleově konstantě (H0).
Hubbleova konstanta je hodnota, která popisuje rychlost rozpínání vesmíru. Tato konstanta nám umožňuje nejen zjistit, jak rychle se vesmír rozpíná, ale také nám může nabídnout pohled na jeho stáří a historii. Dosud se vědci nedokázali shodnout na přesné hodnotě Hubbleovy konstanty, a právě tento snímek supernovy by mohl přinést více jasno.
Dr. Frye se v této souvislosti vyjádřila, že „časová zpoždění, vzdálenost supernovy a vlastnosti gravitačního čočkování mohou poskytnout nové hodnoty pro Hubbleovu konstantu„. Právě to činí tento objev tak významným.
Nejasnosti kolem Hubbleovy konstanty
V minulosti se různé vědecké týmy snažily stanovit přesnou hodnotu Hubbleovy konstanty, ale výsledky se lišily. V roce 2001 tým vedený Wendy Freedmanovou z Chicagské univerzity odhadl hodnotu Hubbleovy konstanty na 72 kilometrů za sekundu na megaparsek. Další studie uváděly hodnoty mezi 69,8 a 74 kilometry za sekundu na megaparsek.
Nedávno tým vědců, který se zabýval pozorováním supernovy SN H0pe, navrhl novou hodnotu 75,4 kilometrů za sekundu na megaparsek s nejistotou +8,1 a -5,5. I když se tato hodnota přibližuje některým předchozím odhadům, stále existují nejasnosti a vědecká komunita se snaží dospět k přesnějšímu výpočtu.
Co může přinést budoucnost?
Zatímco tým vědců hodnoty Hubbleovy konstanty nadále analyzuje, je jasné, že tento snímek a jeho následné studie mají potenciál významně přispět k pochopení rychlosti rozpínání vesmíru. Další pozorování a analýzy by mohly přinést odpovědi na otázky, které trápí astronomy a fyziky po celá desetiletí.
Supernova SN H0pe dostala své jméno podle naděje, kterou přináší vědcům v jejich snaze lépe porozumět vesmíru. Je to nejen fascinující objev, ale i klíč k odhalení jedné z největších záhad naší existence – jak rychle se vesmír skutečně rozpíná a co to znamená pro jeho budoucnost.
Tento objev dokazuje, že i ve vzdálenostech mnoha miliard světelných let může moderní technologie přinést odpovědi na tyto fundamentální otázky. NASA a její teleskop Jamese Webba tak znovu potvrzují svou klíčovou roli v našem hledání odpovědí na největší záhady vesmíru.
Zdroj: Engadget.com (odkaz)
