Foto: Freepik
Možná vás také napadla otázka, co udělat s letní směsí, která vám zbyla. Může se vůbec letní a zimní směs smíchat? Pravdou je, že mnoho druhů letních směsí je odolná až do teplot −5 °C. To samozřejmě neznamená, že by měly být nemrznoucí. Díky složení je letní směs uzpůsobena hlavně k tomu, aby lépe odmašťovala sklo a zbavovala ho od hmyzu.
Ty lepší letní směsi navíc mohou obsahovat i některé saponáty k odstranění dalších nečistot. Zároveň mohou navodit efekt tzv. tekutých stěračů, kdy voda při dešti lépe stéká. U zimních směsí se zpravidla problém s hmyzem nikterak neřeší. Jejich hlavním cílem je vyčistit sklo a nezamrznout.
Z toho vyplývá, že není zdánlivě žádný problém smíchat tyto dva druhy směsí. Smísením letní a zimní směsi do ostřikovačů se nic zásadního nestane, ale je potřeba počítat se sníženou hraniční teplotou zamrznutí. Lidé si často mylně myslí, že když vezmou letní směs s hraniční teplotou kolem nuly a smíchají ji se zimní směsí s hraniční teplotou okolo dvaceti stupňů pod nulou, tak dostanou směs do deseti stupňů pod nulou.
Foto: Freepik
Tak to ale nefunguje a v praxi dostanete daleko nižší hraniční teplotu. Záleží samozřejmě i na množství letní směsi, která vám zůstala v nádržce. To se ale ovšem špatně odhaduje. Pokud se rozhodnete k tomuto kroku, doporučujeme koupit alespoň směs, která má svou hraniční teplotu −30 °C.
Daleko lepší ale je letní směs buď vystříkat nebo ji z nádržky pomocí hadičky odsát. Můžete si ji uchovat zase na jaro. Nesmíte ale také zapomenout na jednu důležitou věc. Jakmile vyměnite vodu v ostřikovači za zimní, tak v hadičkách je stále ta letní. Může se klidně stát, že vám hadičky zimou popraskají, protože v nich je prostě ještě letní směs.
Druhým krokem po doplnění tak je pořádně ostříknout přední, ale především zadní sklo. Tam je totiž vedení delší a v hadicích je více kapaliny. Pokud vám hadička praskne, tak vám vyteče kapalina do interiéru či do kufru.
I zimní směs může zamrznout
Většina řidičů si kupuje svou zimní směs s odolností do −20 °C. Jen zřídka je u nás větší mráz. I tak jim může směs lehce zamrznout, díky jednoduché fyzice. Po rozstřiku se kapalina rozdělí na větší plochu a navíc je kapalina rozdělena do miniaturních kapiček. Z těchto kapiček se pak líh daleko snadněji odpařuje. Díky proudění vzduchu v zimě tak může být reálná pocitová teplota o mnoho nižší, než ta naměřená v klidovém stavu.
Jestliže je venku nula stupňů a vy jedete rychlostí 50 km/h, může na čelní sklo působit teplota −9 °C. Jestliže se ale rozhodnete jet mimo obec rychostí 90 km/h při teplotě −10 °C, tak na čelní sklo působí teplota −25 °C. Tyto hodnoty jsou pouze orientační, ale pro názornou ukázku dostačující.
Vyplývá z nich, že vaše nemrznoucí směs do −20 °C může klidně přestat fungovat, i když je venku −10 °C. Nemluvě o tom, když máte tuto směs ředěnou s letní směsí. Na teplotu má vliv ještě celá řada dalších faktorů, jako je síla větru, déšť, sněžení či slunce. Za nás tak můžeme doporučit pořídit si rozhodně směs −30 °C, abyste měli jistotu, že je vše v pořádku.
Zdroj: Garaz.cz (odkaz)
