Foto: Freepik

Byla měsíční přistání zfalšována? Pokud se ocitnete v debatě, která klade otázku, zda lidský druh poprvé vkročil na Měsíc 20. července 1969, pravděpodobně nejste dostatečně připraveni. Většina lidí bere za pravdu, že vláda USA, NASA i astronauti, kteří na Měsíci chodili by spolu s dalšími 400 000 lidmi zapojených do programu Apollo neměli ani možnost zfalšovat jeden z největších lidských úspěchů v historii.

Ale existují tací, kteří si myslí, že přistání byl podvod. Tvrdí, že vláda USA zfalšovala mise Apolla 11 a pozdější mise buď aby zasadila rozhodující úder SSSR ve vesmírné soutěži, nebo aby zvýšila financování NASA, nebo aby odvedla pozornost od války ve Vietnamu. Argument pro tyto pohledy spočívá v hledání důkazů, že přistání byla falešná.

A častěji než ne, lidé poukazují na podivnosti v konkrétních obrazech nebo videích, aby tím zasadili rozhodující ránu ve propěch svých konspiračních teorií. Níže pak uvádíme nejčastější fakta uváděná konspirátory a zároveň přinášíme i důkazy, které tato fakta vyvracejí. Důkazy o měsíčních přistáních zahrnují zde zanechané předměty, instalované odražeče na povrchu a lunární horniny přivezené na Zemi.

Fotografický důkaz

Jedním z nejpopulárnějších konspiračních argumentů je, že na fotografiích z Apolla nikdy nejsou žádné hvězdy. Bez světelného znežištění a zamlžené atmosféry byste očekávali, že uvidítě tisíce hvězd na všech snímcích astronautů. Bohužel tento argument spočívá v tom, že fotografie byly pořízeny během měsíční noci. Všechny pilotované mise na Měsíc se konaly za slunečného dne. To znamená, že hvězdné světlo prohrálo bitvu proti velmi jasnému povrchu Měsíce.

Dalším běžným argumentem je, že křížky, které se objevují na mnoha snímcích z Apolla, se někdy zdají být za objekty na fotografiích. Pokud by byly obrázky skutečné, bylo by to nemožné, což naznačuje, že někdo je na ně namaloval. Testování zde na Zemi však ukázalo, že světelné objekty způsobují, že křížky vypadají slabší. Když jsou tyto obrázky kopírovány nebo skenovány, některé detaily se ztratí úplně, což vytváří dojem, že křížek je za objektem na určitých snímcích.

Další ukazují na podivnost na fotografii měsíční horniny pořízené během mise Apollo 16. Zdá se, že na ní je napsáno „C“, jako písmeno na filmové rekvizitě. Opět, analýza původní fotografie neodhalila žádnou anomálii – „C“. Nejspíše šlo o kousek vlasu nebo nit, která se dostala na snímek během kopírování.

Jako další častou konspirační teorii musíme uvést nejrůznější nedorozumění ohledně zařízení NASA a lunární fyziky. Dobře známým příkladem je americká vlajka, kterou Neil Armstrong a Buzz Aldrin umístili na Měsíc. Na některých fotografiích se zdá, že vlaje ve větru. Jak by se to mohlo stát, když na Měsíci není vítr?

Ve skutečnosti ale vůbec nevlaje. Vlajka má totiž horizontální tyč na vrcholu, která drží vlajku roztaženou. To způsobuje, že vypadá, jako by ji vítr držel a bránil jí spadnout dolů. A je zde efekt mávání, protože slabá gravitace na Měsíci není dost silná na to, aby rovnala vlajku. Poté, co astronauti zasadili vlajky do povrchu Měsíce, museli ji trochu zmačkat, aby vypadala jako vlající.

Spáleni radiací

Možná nejvěrohodnějším argumentem, že přistání byla zfalšována, souvisí s něčím, co se nazývá Van Allenovy pásy. Jsou to dva obrovské donutové pásy obklopující Zemi. Jsou složeny z vysoce energetických nabitéch částic ze slunečního větru. Někteří lidé věří, že lidé nemohli projít těmito pásy, aniž by byli vystaveni smrtícím dávkám radiace.

To samozřejmě vývojáři NASA předpokládali, a proto se snažili astronauty co nejlépe ochránit. Například izolovali kosmickou loď od radiace pomocí hliníkových plášťů. Zároveň tato loď zvolila takovou trajektorii mezi Zemí a Měsícem, aby minimalizovala dobu strávenou v těchto Van Allenových pásech.

Foto: Freepik

Data z devíti misí Apolla, které dosáhly Měsíce, ukázalo, že průměrná radiace, které byli astronauti vystaveni, byla 0,46 radiačního absorbovaného dávkového ekvivalentu (rad). To dokázalo, že NASA měla pravdu, když astronauty chránila před radiací. Ačkoliv je to méně než to, co zažívají někteří pracovníci v jaderné energetice. 0,46 radiačního ekvivalentu je asi 10krát více než radiace, které jsou vystaveni zdravotníci, kteří pravidelně pracují s rentgenovými a radiooterapeutickými přístroji.

Důkaz, že jsme chodili na Měsíci

Samozřejmě, dokud se nevrátíme na Měsíc, vždy budou v záznamech anomálie a podivnosti, které mohou vyvolat nová tvrzení, že přistání na Měsíci byla zfalšována. Vzhledem k velkému množství záznamů je dostatečné množství přesvědčivých důkazů, že lidstvo skutečně na Měsíci bylo.

Z misí Apolla máme 8 400 veřejně dostupných fotografií, tisíce hodin videa, hromadu vědeckých dat a audio záznamy všech rozhovorů mezi posádkou a řídícím střediskem. Máme dokonce 382 kilogramů měsíčních hornin, které astronauti z Apolla přivezli na Zem. Tyto horniny byly nezávisle ověřeny laboratořemi po celém světě a vyloučily jakoukoli konspiraci USA.

Pokud toto není dostatečné pro nejzatvrzelejší skeptiky, může je přesvědčit lunární orbitální průzkumník (Lunar Reconnaissance Orbiter) NASA (LRO). Dnes LRO pořizuje fotografie lunárního povrchu ve vysokém rozlišení z nízké oběžné dráhy. Během své mise zachytil místa přistání a opuštěné moduly a vozidla z misí Apolla. A jeho rozlišení je tak dobré, že zachytilo tmavé křivky představující stíny po otiscích nohy astronautů. Vesmírné lodě z Číny, Indie a Japonska také zachytily tato místa přistání, což poskytuje další nezávislé potvrzení o přistáních.

Poslední hřebík do rakve teorií o podvodu týkajícího se přistání na Měsíci je jednoduchý nástroj instalovaný před 50 lety během Apolla 11. Během jejich pobytu na Měsíci Armstrong a Aldrin umístili na povrch lunární laserové retroreflektorové pole. Je stále funkční a umožňuje nám odrážet lasery od něj a měřit vzdálenost k Měsíci s přesností na centimetry To bychom jednoduše nemohli udělat, kdybychom na Měsíci nebyli.

Zdroj: IOP.org (odkaz)