Foto: Pixabay
Zajímavé je, že v Evropské unii je systém automatického brzdění u všech nový modelů povinností. Původní myšlenka je dobrá, systém má zabránit nehodám a snížit jejich případné následky. V praxi to funguje tak, že senzory umístěné na autě se snaží rozpoznat nebezpečí či překážku před vozem.
Pokud ji objeví, upozorní řidiče a případně začnou brzdit sami. Podle spotřebitelských testů se zjistilo, že při rychlostech vyšších než 60 km/h tyto systémy přestávají fungovat.
Stejné problémy jsou pak na křižovatce, kdy systém před vámi skutečně nic nevidí, ale druhý automobil do vás může narazit z boku. Odbornice z Consumer Reports uvedla: „AEB je technologicky stále v plenkách. Je to sice osvědčený bezpečnostní prvek, který by měl být standardem u všech vozů, ale rozhodně nenahrazuje pozorného řidiče za volantem.“
Foto: Pixabay
Americká automobilová asociace pak připravila simulaci čtyř nejběžnějších dopravních nehod. Zde jsou výsledky zkoumání:
Při rychlosti 50 km/h dokázal systém zabránit nárazu v 17 z 20 případů a snížil rychlost při nárazu v průměru o 86 %.
Při rychlosti 65 km/h ale systém dokázal zabránit jen v 6 z 20 případů a rychlost při nárazu snížil v průměru o 62 %.
Při rychlosti 50 km/h a nárazu z boku nezabránil ani jedné nehodě a nedokázal ani zmírnit rychlost.
Stejně pak nedokázal systém zabránit nehodě při odbočování vlevo přes křižovatku.
Greg Brannon z AAA se pozastavil nad tím, že na křižovatce jsou tyto systému naprosto nefunkční. Očekával nízkou úspěšnost, ale nevěřil v neúspěch. Systém je účinný při popojíždění po městě v koloně. Nic však prozatím nedokáže nahradit řidiče, který se plně soustředí.
Zdroj: tn.nova.cz (odkaz)
