Foto: Pixabay

Po skončení Studené války mezi Sovětský svazem a Spojenými státy americkými se tyto velmoci dohodly na určitých pravidlech týkajících se jaderného zbrojení a jaderné politiky. Doposud se tyto mezinárodní dohody více méně dodržovaly. Nyní se však začíná ve světě něco dít. Prezident Joe Biden se nyní vyjádřil, že uvažuje o změně doktríny, díky které by se Spojené státy americké zavázaly, že nikdy v budoucnu nepoužijí jadernou zbraň jako první.

V tuto chvíli má nukleární zbraně k dispozici devět států a mezi nimi jsou i USA: Díky svému jadernému arzenálu také působí jako pomyslný ochránce členských států NATO. Mezi světovými velmocemi v podstatě probíhá jakási psychologická hra s tím, že neustále probíhá soupeření ve zbrojení, technologiích, atd. Právě pravidla této hry se Joe Biden rozhodl změnit.

Foto: Pixabay

V praxi, pokud navrhovaný zákon projde, by tak Spojené státy americké zaútočily pouze v případě, že budou napadeny nebo že bude napadena členská země NATO. Podle Financial Times to však nemusí být z určitého pohledu šťastné rozhodnutí. Právě hrozbou jaderného útoku držely USA agresory z Ruska a Číny v určitých mezích. Nyní by agresoři věděli, že se nemusejí ničeho bát a de facto tím ztratí Evropa svou ochranu, jak uvedl Financial Times.

Největší spojenci Spojených států amerických, které jsou na jejich ochraně existenčně závislí, se snaží ještě přesvědčit amerického prezidenta Joa Bidena, aby svůj plán ještě zvážil. Mezi tyto spojence, kteří se tohoto kroku obávají patří Velká Británie, Francie, Německo, Japonsko a Austrálie. Definitivní rozhodnutí pak bude známo na počátku příštího roku.

Zdroj: Financial times (odkaz)