Foto: Pixabay

Již před několika dny jsem vás informovali o současné politické situaci mezi Spojenými státy americkými a Ruskou federací. Tyto vztahy nejsou příliš dobré a bohužel ani na jiných místech se nedá mluvit o klidu zbraní. Důkazem je nový krok běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který vede neustálý spor s Polskem.

Právě Lukašenko požádal Ruskou federaci o nasazení raket Iskander M a zároveň vyhrožoval přerušením dodávky plynu z plynovodu Jamal. Polsko v tuto chvíli zvažuje aktivaci článku 4 smlouvy o NATO, který hovoří o možnosti konzultovat s ostatními členskými zeměmi ohrožení národní územní celistvosti, politické nezávislosti nebo bezpečí jakéhokoliv členského státu.

Foto: Pixabay

Běloruský prezident Lukašenko pro ruský časopis Nacinalnaja oborona řekl: „Potřebuji ty raketové systémy s doletem 500 kilometrů. Potřebuji několik oddílů na západě a na jihu, ať tu zůstanou.“ Problém je, že na rakety Iskander je možné dokonce nainstalovat i jadernou hlavici.

Naštěstí z ruské strany jsou o trochu mírnější a tvrdí, že není v jejich zájmu situaci dále eskalovat a že pokud oni rozmístí rakety, co může Američanům zabránit rozmístit své rakety v Polsku nebo Pobaltí. Prezident Ruské federace Vladimir Putin uvedl, že Lukašenko sice může zavřít plynovod Jamal, ale znamenalo by to poručení smluv o tranzitu plynu. Sám prý doufá, že to neudělá.

Celá situace mezí východem a Evropskou unií se pak dá dle jeho slov stabilizovat pomocí dialogu mezi Lukašenkem a Merkelovou. Polský premiér spolu se svými kolegy z Lotyška a Litvy pak společně zvažují aktivaci články 4 smlouvy o NATO hned z několika důvodů. Cítí se být ohroženi jak Lukašenkem, tak migranty.

Podle Polska má běloruská pohraniční stráž napomáhat migrantům ve vpádu do Polska, strhává Polské bariéry a obdarovává běžence slzným plynem pro případ napadení Poláků. Každopádně celá situace je velice choulostivá a citlivá. Je zapotřebí, aby se postupovalo velice diplomaticky, protože v případě ozbrojeného konfliktu na Běloruských hranicích může tento konflikt velice rychle přerůst v globální konflikt.

Zdroj: Financial Times (odkaz)