Foto: Pixabay
Cíle hackerů jsou pak většinou vzdělávací a výzkumné organizace, které musí čelit 1 468 útokům každý týden. Největší meziroční nárůst je pak v počtu útoků na zdravotnická zařízení. Při těchto útocích pak hackeři nejčastěji využívají vyděračské viry typu ransomware, které zablokují počítač i uložená data a pro jejich odblokování požadují výkupné.
Bohužel se hackeři neštítí ničeho a dokonce využili i koronavirové krize, kdy jsou nemocnice a zdravotnická zařízení pod velkým náporem. Podle statistických údajů až každá pátá nemocnice v České republice čelila v poslední době útoku hackerů. V těchto případech již ale nejde o získání nějakých dat. Pokud vypadne systém v nemocnici, mohou zcela reálně v důsledku toho umírat lidé.
Foto: Pixabay
HACKEŘI SE NECHÁVAJÍ NAJÍMAT
Během posledního roku se podle výroční zprávy Agentury pro kybernetickou bezpečnost Evropské unie (ENISA) ukázalo, že největší hrozbou jsou tzv. hackeři k pronájmu. V praxi jsou tito hackeři k pronájmu reálné společnosti, které nabízejí své kybernetické služby, jako vývoj škodlivých programů a malwarů nebo špionáž. ENISA uvádí, že jejich klienty se pak stávají nejen vlády, ale i různé společnosti a jednotlivci.
Tyto společnosti mají svá sídla v zahraničí a podle ENISA fungují zcela legálně vzhledem k legislativě v zemích, kde má sídlo. To, co je na celé věci nejvíce znepokojující je, že společnost je pouze prostředník a nikdy nezjistíte kdo a proč si útok objednal. Příkladem takovéto společnosti může být podle ENISA také izraelská společnst NSO Group, která stojí za softwarem Pegasus, který šmíroval uživatele, novináře a přední politiky.
