Foto: Pixabay
Rusko se odjakživa snažilo v dobývání vesmíru překonat svého největšího rivala, Spojené státy americké, a tomu také odpovídal vždy extrémně nadsazený rozpočet pro vesmírný program. Současný prezident Ruské federace, Vladimir Putin, však není s vesmírným programem dostatečně spokojen, a proto sníží financování vesmírného programu pro příští rok o 16%.
V roce 2022 tak dostane vesmírný program jen 63 miliard korun, což je pokles oproti loňskému roku o 1,3 miliardy. Škrty jsou v oblastech výrobně-technologické činnosti nebo i v modernizaci kosmodromu a zcela byl zastaven další vědecký výzkum a vývoj. Putin pak na schůzce s ruskou kosmickou agenturou 29.září kritizoval obecně neschopnost průmyslu plnit směrnice a dlouhodobé cíle ve vesmírné sféře. Podle statistik pak v loňském roce nedokázal Roskosmos naplnit 30 ze svých 83 stanovených cílů.
Foto: Pixabay
Putin pak vzkázal představitelům Roskosmos, že se musí rapidně zvýšit spolehlivost ruských raket a že ruské rakety musí ovládnout další generaci vesmírných plavidel. Je to pravděpodobně i reakce na rostoucí konkurenci v oblasti vesmírné turistiky, a to zejména ze strany společnosti SpaceX. Jde však trochu o paradox, protože se sníženým rozpočtem rozhodně nemůže šéf Roskomu, Dmitrij Rogozina, překonat konkurenci v podobě SpaceX.
Po rozpadu Sovětského svazu byl Roskosmos, podobně jako NASA, vesmírná agentura závislá na svých dodavatelích. V roce 2013 však stát znovu znárodnil svůj vesmírný průmysl a veškeré dodavatelské agentury jsou nyní řízeny státem. V roce 2019 se dokonce začalo mluvit o stavbě nového kosmodromu na východě země. Z toho však vzhledem k škrtům sejde. Díky sníženému rozpočtu se budou muset i zaměstnanci pracující ve vesmírném průmyslu smířit s nižší mzdou.
Zdroj: Arstechnica.com (odkaz)
