Zdroj: Pixabay (odkaz)
Nyní se ve všech médiích hovoří o tom, že Evropská komise schválila vakcína na koronavirus a o blížícím se plošném očkování naší populace. Téměř každý vidí vakcínu a očkování jako spásné světlo na konci tunelu, které nás vyvede z těžké pandemie, a tím i pravděpodobně je.
Zároveň panují různé obavy ohledně bezpečnosti a vedlejších účincích. Ty jsou však podle odborníků liché, protože se prý stačí poradit se svým praktickým lékařem. Málokdo se však zajímá o zajímavé skutečnosti vzniku těchto vakcín.
Zdroj: Pixabay (odkaz)
Vědecký týmy z celého světa spojili své úsilí a v nečekaně krátké době vyprodukovali vakcínu proti COVID-19. Zároveň s tím jsou zde však pochybnosti o jisté etické stránce celého vývoje. Ten je totiž spojován (domněle či skutečně s použitím tkání, které pocházejí z potracených lidských plodů.
Je fakt, že vakcína lze vyrobit i bez použití potracených lidských embryí, ale také je skutečnost, že většina u nás nabízených vakcín nějakým způsobem s tímto eticky problematickým materiálem pracovala. Mohli bychom společnosti rozdělit do tří skupin:
ty, které se tomuto materiálu zcela vyhnuly (jako CureVac)
ty, které ho při výrobě uplatnily (AstraZeneca, Janssen, Pharmaceutica NV)
ty, které vakcínu na těchto buňkách testovaly (BioNtech-Pfizer, Moderna, NovaVax)
Ochrana vlastního zdraví a života, stejně jako ochrana života svého okolí je jistě velmi důležitá a prvořadá. Existují však skupiny obyvatel, které mohou mít se způsobem vývoje či testování určitý morální problém. Je tedy jen na nich, jak se rozhodnou.