Foto: Pixabay (odkaz)
V roce 2019 přišla společnost Nanom s technologií strukturální baterie z uhlíkových vláken a zároveň zkusila tuto technologii implantovat na loď Magnea. V praxi šlo o to, že paluba lodi sloužila zároveň jako baterie s kapacitou 500 kWh. Této myšlenky se chytla společnost Tesla, která má například u modelu S baterii s kapacitou 100 kWh.
Pokud by Tesla dokázala umístit tuto nanotechnologii do své kapoty, ušetřila by tak náklady i hmotnost za drahé lithium-iontové baterie. Právě lithium-iontové baterie jsou nejdražším prvkem elektromobilů, kdy 1 kWh přijde asi na 200 dolarů. Podle analytiků je právě vysoká cena za elektromobil to, co brání jejich masivnímu rozšíření.
Podle mluvčího společnosti Nanom by tato technologie měla umožnit až dvojnásobnou výdrž baterií oproti běžně používaným. Uvádí, že jejich baterie vydrží až 50 000 cyklů. Jen pro představu, kdybyste nabíjeli toto auto každý den, byla by životnost baterie 137 let. I když to vypadá jako nová technologie, vychází to z patentu Thomase Edisona z roku 1901 na baterii z niklu a železa. Nanom pouze nahradil železné a niklové desky nanočásticemi železa a niklu. Je jasné, že v případě, že by Tesla nasadila tuto technologii do svých elektromobilů, získala by tím jednoznačnou konkurenční výhodu a pravděpodobně i monopol na světovém trhu.
Zdroj: Engadget.com (odkaz)
