Foto: Magnific

Evropská unie se znovu dostává do situace, kdy její zelené ambice narážejí na fyzickou realitu. Tentokrát nejde o auta, kotle nebo domácnosti, ale o datacentra. Tedy o obří technologické haly, bez kterých se neobejde cloud, internetové služby ani současná vlna umělé inteligence.

Podle informací deníku Financial Times a serveru The Register má Evropská komise upravovat návrh ekologického hodnocení datacenter tak, aby provozovatelé dostali větší volnost při započítávání takzvaných čistých energetických certifikátů. Jinými slovy, datacentrum v jedné zemi by si mohlo svou emisní stopu zlepšit nákupem certifikátu z obnovitelného projektu v jiném členském státě EU.

Na papíře to může vypadat zeleně. V praxi to ale znovu připomíná starý bruselský problém. Místo aby se řešilo, odkud konkrétní datacentrum bere elektřinu, kolik jí spotřebuje a jak zatěžuje místní síť, otevírá se prostor pro účetní hru s certifikáty.

Datacentra mají dostat známku jako spotřebiče

Evropská komise už v březnu zveřejnila návrh systému, který má datacentra hodnotit podobně jako spotřebiče. Škála od A do G má zohledňovat energetickou a vodní účinnost provozu. Cílem je vytvořit tlak na větší úspornost, protože kapacita datacenter má v příštích letech dál prudce růst.

Důvod je jednoduchý. Umělá inteligence není žádné éterické kouzlo v cloudu. Každý chatbot, generátor obrázků, firemní model nebo AI vyhledávání běží na serverech, které spotřebovávají elektřinu, vyžadují chlazení a často i obrovské investice do infrastruktury. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že datacentra v roce 2024 spotřebovala přibližně 415 TWh elektřiny, tedy asi 1,5 procenta světové spotřeby. A tento objem v posledních letech rychle roste.

Původní návrh Komise měl být přísnější. Pokud by datacentrum chtělo vyrovnávat emise pomocí čistých energetických certifikátů, měly být tyto projekty v podstatě ve stejné oblasti a měly odpovídat reálné spotřebě. Novější verze ale podle dostupných informací tuto vazbu uvolňuje. A to právě po tlaku technologických firem a oborových skupin, které varovaly před vyššími náklady.

To je přesně moment, kdy se z Green Dealu stává spíš Green Excel. Na jedné straně EU roky tlačí na občany i firmy kvůli emisím, normám a úsporám. Na straně druhé, když do hry vstoupí obří technologické firmy, najednou se ukáže, že emise lze vyřešit pružněji. Ne nutně tam, kde vznikají, ale tam, kde se to lépe zapíše do tabulky.

AI ambice narazily na síť, vodu a cenu elektřiny

Evropa se přitom snaží nezůstat pozadu za USA a Čínou v oblasti umělé inteligence. Jenže vlastní AI infrastruktura se nedá postavit na tiskových konferencích. Potřebuje stabilní elektřinu, přenosové sítě, rychlá povolení, chlazení a také politickou odvahu přiznat, že digitální ekonomika není bezemisní jen proto, že ji uživatel nevidí.

Na problém upozorňuje i European Data Centre Association. Ta sice zdůrazňuje závazek ke klimaticky neutrálním datacentrům, zároveň ale připomíná, že Evropa bez silnější elektrické soustavy, dostupné nízkouhlíkové energie a rychlejších povolovacích procesů nedokáže vybudovat kapacitu potřebnou pro své AI a cloudové ambice.

Tady se ukazuje základní rozpor celé evropské politiky. EU chce být zelená, digitální, konkurenceschopná a zároveň regulačně přísná. Jenže tyto cíle se v praxi často bijí. Datacentra pro AI nejsou malá kancelářská zařízení, která stačí přepnout do úsporného režimu. Jsou to průmyslové provozy digitální éry.

Pokud budou pravidla nastavena tak, že se lokální spotřeba a reálné zatížení sítě schová za certifikát odjinud, veřejnost dostane jen hezčí štítek, ne pravdivější obraz. A právě to je na celé věci nejproblematičtější. Ne samotná snaha měřit datacentra. Ta dává smysl. Problém je, když se i z měření stane politická dekorace.

Evropa tak u datacenter znovu předvádí zvláštní dvojí metr. Běžným lidem vysvětluje, že se musí uskromnit kvůli klimatu, zatímco pro AI infrastrukturu a velké technologické hráče hledá měkčí cestu. Jestli má být zelená politika důvěryhodná, nemůže fungovat tak, že tvrdá pravidla platí hlavně pro ty menší, zatímco velcí si koupí lepší známku přes certifikát.

Zdroj: TheRegistrer.com