Foto: Magnific

Mars si umí nechat tajemství pro sebe. Nejnovější analýza dat z roveru Perseverance ale ukazuje, že některá z nich leží jen několik mikrometrů pod povrchem dávných bahenních hornin. V oblasti Bright Angel v kráteru Jezero našel přístroj SHERLOC složitý organický uhlík, označovaný jako macromolecular carbon neboli MMC. Jde o velké spletité sítě uhlíkových atomů, které se na Zemi mohou pojit s biologickými procesy, ale zároveň mohou vzniknout i čistě geologicky.

Právě v tom je celý objev tak zajímavý a zároveň ošidný. Nejde o oznámení, že NASA našla život na Marsu. Jde o potvrzení, že v horninách, které vznikly v prostředí dávné vody, přežil typ organické látky, jenž má pro astrobiologii velkou cenu.

Bright Angel nebylo obyčejné místo

Výzkum publikovaný v časopise Science Advances vedli mimo jiné Ashley Murphy z Planetary Science Institute a Kyle Uckert, zástupce hlavního vědeckého pracovníka přístroje SHERLOC. Právě tento přístroj na robotickém rameni Perseverance používá Ramanovu spektroskopii, tedy metodu, která pomocí laserového světla dokáže zkoumat minerály a organické látky přímo v hornině.

Materiál pochází z formace Bright Angel v kráteru Jezero. Dnes jde o suchou marsovskou krajinu, ale před miliardami let tudy tekla voda a do kráteru přinášela jemné sedimenty. Ty později ztvrdly do mudstonů, tedy bahenních hornin. V nich Perseverance našel organický uhlík v souvislosti s jemnozrnnými usazeninami, ale také s karbonátovými a sulfátovými minerály, které vznikaly při pozdějších reakcích s vodou.

Velkou pozornost už dříve vzbudila hornina Cheyava Falls. V roce 2024 na ní rover zaznamenal světlé a tmavé skvrny i drobné útvary, které na Zemi mohou připomínat stopy chemických procesů spojených s mikroby. Nová práce k tomu přidává další dílek: organický uhlík se v těchto dávných horninách skutečně nachází.

Silná indicie, ne hotový rozsudek

Ashley Murphy upozornila, že přesný mechanismus vzniku MMC v horninách Bright Angel zatím není známý. To je důležitá věta. Organický uhlík může pocházet z biologických zdrojů, například ze zbytků dávné mikrobiální hmoty, ale také z reakcí mezi horninou a vodou nebo z materiálu přineseného meteority.

Zajímavé je i to, kde se uhlík zachoval. Podle analýzy leží jen nepatrně pod povrchem, méně než je tloušťka běžného listu papíru. Na Marsu přitom organické látky ničí radiace, oxidanty i drsné povrchové podmínky. Pokud se složitější uhlíkatý materiál zachoval tak blízko povrchu, mohl být buď mimořádně odolný, nebo ho chránily okolní minerály, například jíly či železem bohatý prach.

Důležitý je také širší kontext. Organické látky už dříve našel rover Curiosity v kráteru Gale, více než 3 200 kilometrů od místa, kde nyní pracuje Perseverance. To naznačuje, že organická chemie nemusela být na dávném Marsu výjimkou jedné lokality. Mohla být rozšířená v jezerech, řekách a usazeninách napříč planetou.

Současné rovery ale nemají vybavení, které by umělo spolehlivě rozhodnout, zda nalezený uhlík souvisí s dávným životem, nebo s neživou geologií. K tomu by bylo potřeba dostat vzorky do laboratoří na Zemi a zkoumat je citlivějšími přístroji. Perseverance tedy zatím neposlal domů odpověď na otázku, zda byl Mars kdysi živý. Poslal ale jednu z nejlepších stop, jakou máme.

Zdroj: Science.slashdot.org