Foto: Freepik

Vzkříšení mamuta srstnatého zní jako scénář sci-fi filmu, ale věda dělá kroky, které nás tomuto cíli přibližují. Americký biotechnologický startup Colossal Biosciences, vedený vizionáři Benem Lammem a Georgeem Churchm, oznámil další úspěch na cestě k obnově vyhynulých druhů. Podařilo se mu vytvořit geneticky upravenou myš s některými klíčovými vlastnostmi mamutů – včetně husté srsti a změněného metabolismu. Může tato technologická revoluce skutečně vést k návratu ikonických prehistorických tvorů?

Vědecká revoluce: První krok k návratu mamutů

Pokusy o vzkříšení mamutů nejsou žádnou novinkou, ale zatím žádná metoda nepřinesla hmatatelné výsledky. Klonování, jaké známe z Jurského parku, je v případě takto dávno vyhynulých tvorů nemožné, protože nemáme k dispozici dostatečně zachovalé DNA. Místo toho vědci z Colossal Biosciences využívají technologii CRISPR, která umožňuje editaci genomu žijících druhů.

Prvním krokem bylo vytvoření myši, která nese některé genetické znaky mamutů. Myš srstnatá, jak ji vědci nazvali, byla vyšlechtěna tak, aby měla hustší a rychleji rostoucí srst než běžné laboratorní myši. Video, na kterém ji výzkumníci srovnávají s normální myší, ukazuje viditelný rozdíl – geneticky modifikovaná myš má tak bujnou srst, že by mohla účinkovat v reklamě na šampóny.

Proč právě mamut?

Projekt Colossal Biosciences nejde jen za senzací. Mamut srstnatý je považován za klíčový druh pro obnovu arktického ekosystému. Vědci tvrdí, že návrat těchto tvorů by mohl pomoci zpomalit globální oteplování tím, že by mamuti udržovali arktickou tundru ve stabilním stavu – jejich pohybem by se zabraňovalo rozkladu permafrostu a uvolňování velkého množství oxidu uhličitého do atmosféry.

Mamuti ale nebudou doslova „klonovaní“. Místo toho vědci plánují geneticky upravit slony indické, jejich nejbližší žijící příbuzné, aby měli některé vlastnosti mamutů. Geny odpovědné za hustou srst, menší uši, silnější vrstvu tuku a metabolismus přizpůsobený chladnému podnebí budou přeneseny do embryí slonů, čímž vznikne hybrid – moderní verze mamuta.

Co stojí v cestě?

Ačkoli se projekt posunul vpřed, stále existuje mnoho překážek. Editace genomu je sice pokročilá, ale úspěšná implementace mamutích genů do sloního embrya bude velkou výzvou.

Další problém představuje samotná etická stránka věci. Kritici tvrdí, že bychom se měli více zaměřit na ochranu žijících druhů než na oživování těch, které už jednou vyhynuly. Sloni indičtí jsou už tak ohroženým druhem a jejich využití pro genetické experimenty je kontroverzní.

Také otázka, kde by mamuti žili, je stále nezodpovězená. Původní tundrové oblasti se za poslední tisíce let výrazně změnily a není jisté, zda by si tito „noví“ mamuti dokázali najít dostatek potravy a přizpůsobit se dnešním podmínkám.

Jak blízko jsme návratu mamutů?

Colossal Biosciences tvrdí, že první hybridní mláďata bychom mohli vidět už v příštím desetiletí. Společnost se nesoustředí jen na mamuty – ve svých laboratořích pracuje i na návratu jiných vyhynulých druhů, včetně vakovlka tasmánského.

Pokud se jim podaří dotáhnout projekt do konce, otevře se zcela nová kapitola v biologii a ochraně přírody. A kdo ví? Možná se jednoho dne opravdu dočkáme doby, kdy se po Sibiři budou znovu procházet mamuti.

Tento výzkum nás staví před zásadní otázky: Máme právo vracet vyhynulé druhy zpět k životu? Je to krok vpřed, nebo si zahráváme s přírodou na způsob Jurského světa? Jisté je, že věda nikdy nebyla tak blízko tomu, aby něco podobného skutečně uskutečnila.

Zdroj: IFLScience.com (odkaz)