Foto: Freepik
Projekt Guowang je součástí dlouhodobé čínské strategie zvýšení digitální a vojenské soběstačnosti, přičemž do roku 2032 plánuje Čína vypustit téměř 13 000 satelitů. Význam tohoto kroku přesahuje pouhou technologickou inovaci a zahrnuje i geopolitické důsledky, zejména v konkurenci se západními satelitními sítěmi.
První kroky do budoucnosti satelitního internetu
Pondělní start vynesl na oběžnou dráhu deset satelitů ve výšce přibližně 1 100 kilometrů nad Zemí, na polární dráze s inklinací 86,5 stupně. Klíčovou roli zde hrála raketa Long March 5B, která díky své mohutnosti dokáže na oběžnou dráhu dopravit velké množství nákladu.
Čínská vláda s projektem Guowang poprvé seznámila veřejnost v roce 2020, kdy podala žádost o přidělení spektrálních frekvencí Mezinárodní telekomunikační unii (ITU). V plánu je vynést na oběžnou dráhu 12 992 satelitů, které budou operovat na různých výškách a orbitálních sklonech.
Foto: Freepik
Přestože jsou technické podrobnosti zatím vzácné, víme, že na vývoji satelitů se podílela společnost CAST (Čínská akademie kosmických technologií), jež spadá pod státního giganta CASC (Čínská korporace pro vědu a techniku v letectví a kosmonautice). Celý projekt zastřešuje státem vytvořená společnost China SatNet, o níž však veřejnost prakticky nic neví.
Ambice vs. tajemství: Jaký je skutečný cíl Guowangu?
Jedním z důvodů, proč projekt budí tolik otázek, je jeho uzavřená povaha. Zatímco konkurenční projekty, jako například SpaceX Starlink, otevřeně komunikují své cíle, cílové trhy a technologické specifikace, Guowang zůstává zahalený mlhou.
Podobné je to i s druhou čínskou konstelací Qianfan (Tisíc plachet), která se plánuje zaměřit na internetové služby pomocí flotily 1 300 až 14 000 satelitů. Tato síť již zveřejnila alespoň některé technické detaily, například to, že satelity mají plochý panelový design pro snadnější stohování a vynášení.
Na pozadí těchto technologických ambicí však stojí i strategické a vojenské motivace. Čínští představitelé si dobře uvědomují, jakou roli hrají satelitní systémy v moderních konfliktech, jak ukázalo například využití Starlinku na Ukrajině po ruské invazi. Tyto systémy mohou být rozhodující nejen pro civilní uživatele, ale i pro vojenské operace, což dává Číně značnou výhodu ve schopnosti koordinovat a provádět vzdálené mise.
Problém kosmického odpadu a bezpečnosti
Vysílání tisíců nových satelitů vyvolává obavy ohledně přeplněnosti nízké oběžné dráhy Země. Zatímco SpaceX sdílí informace o svých satelitech s americkým velitelstvím pro vesmírné operace, Čína takové údaje neposkytuje. To ztěžuje sledování a minimalizaci rizik kolizí, což může představovat problém pro globální kosmickou bezpečnost.
Generál Stephen Whiting z amerického vesmírného velitelství zdůraznil, že sledování konstelací jako Guowang bude klíčové pro pochopení jejich dopadu nejen na civilní, ale i vojenskou sféru. „Vidíme ohromující tempo, kterým Čína v kosmu postupuje,“ uvedl.
Budoucnost sítě Guowang
Čínská vláda má do roku 2032 povinnost vypustit polovinu plánovaných satelitů Guowang, aby vyhověla regulačním pravidlům ITU. Tento projekt bude klást obrovské nároky na čínský kosmický průmysl, který bude muset zvýšit frekvenci startů a snižovat náklady pomocí nových technologií, včetně opakovaně použitelných raket.
Přestože raketa Long March 5B nyní vynáší hlavní náklad, pravděpodobně se v budoucnu zapojí širší spektrum komerčních a státních raket, které budou schopné zajistit vyšší frekvenci startů.
Závěr: Technologický a strategický milník
Projekt Guowang představuje další krok Číny směrem k soběstačnosti v oblasti digitálních komunikací a posílení vojenských kapacit. Zároveň staví Čínu do přímé konkurence s globálními hráči, jako je SpaceX.
Přesto zůstává mnoho otázek otevřených. Jaké budou přesné parametry služby? Zaměří se Čína na domácí trh, nebo plánuje proniknout do mezinárodního prostředí, kde mohou hrát roli politické alianční vztahy?
Jedno je jisté – vstup Guowangu na scénu přináší zásadní změny nejen ve světě satelitních technologií, ale i v rovnováze moci na geopolitické mapě.
Zdroj: ArsTechnica.com (odkaz)
