Foto: Freepik
Společnost Meta, která vlastní sociální sítě Facebook a Instagram, se již dlouho potýká s tlakem ze strany evropských regulátorů, zejména v otázkách cílené reklamy a soukromí uživatelů. Evropská unie vyžaduje, aby Meta nabídla uživatelům v Evropě možnost volby – tedy nejen přístup k cíleným reklamám, které zvyšují zisk společnosti, ale také bezplatnou alternativu bez osobních údajů, nebo alespoň možnost platit za verzi bez reklam.
Ad-free model – nový krok v tlaku na soukromí uživatelů
Meta přišla v minulém roce s možností ad-free předplatného, které zaručuje, že uživatelé nebudou sledováni reklamním algoritmem, což znamená, že nebudou vystaveni personalizované reklamě. Tento krok měl být odpovědí na přísnější legislativu Evropské unie, konkrétně na Zákon o digitálních trzích (Digital Markets Act, DMA) a na interpretaci Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Foto: Freepik
Od listopadu 2023 Meta výrazně snížila cenu tohoto ad-free předplatného v EU. Cena klesla o celých 40 %, což znamená, že uživatelé, kteří se přihlásí k odběru přes webové rozhraní, zaplatí pouze €6 (tedy asi $6,36), zatímco na mobilních zařízeních bude předplatné stát €8 ($8,48). Každý další účet na Facebooku nebo Instagramu bude zpoplatněn částkou €4 přes web a €5 přes mobilní zařízení. Tento krok ukazuje, že Meta se snaží vyhovět regulatorním nárokům a současně si udržet přízeň uživatelů, kteří mohou volit mezi cílenými reklamami nebo platbou za jejich absenci.
Nový systém výběru pro uživatele: tři možnosti reklam
Meta nyní přichází s novou nabídkou pro uživatele v Evropské unii, kteří budou mít na výběr mezi třemi možnostmi:
- Cílené reklamy – uživatelé budou vystaveni personalizovaným reklamám, založeným na jejich chování na platformě.
- Ad-free předplatné – uživatelé si mohou připlatit a zcela eliminovat reklamy.
- Méně personalizované reklamy – Meta nabídne možnost vidět reklamy, které jsou personalizovány pouze na základě několika základních údajů jako je věk, pohlaví a obecné preference uživatele.
Třetí možnost představuje kompromis, kdy uživatelé mohou i nadále používat služby zdarma, ale budou vystaveni méně přizpůsobeným reklamám. Takové reklamy ovšem nebudou zdaleka tak účinné jako ty personalizované, protože nebudou reflektovat přesné zájmy uživatele.
Nevyhnutelné kompromisy a změny: neosobní reklamy a nevynechatelné reklamy
Meta očekává, že s méně personalizovanými reklamami nebude schopna dosáhnout tak vysoké návratnosti investic jako s cílenými reklamami. Společnost proto plánuje v určitých případech zobrazovat nevynechatelné reklamy, které se budou objevovat přes celou obrazovku, podobně jako to činí řada konkurenčních služeb. Tyto nevynechatelné reklamy, které budou občasně zobrazovány uživatelům využívajícím méně personalizovanou možnost, mají Metě umožnit alespoň částečně kompenzovat ztrátu z cílené reklamy.
Evropské regulace jako výzva pro reklamní modely technologických gigantů
Tento krok není pro Meta jen přizpůsobením se, ale spíše vynuceným kompromisem. Evropská unie se snaží od technických gigantů vynutit transparentnost a větší ochranu soukromí uživatelů. Regulátoři požadují, aby Meta nabídla možnost používání svých služeb bez nutnosti přihlášení k cíleným reklamám. Ačkoli se společnost snaží vyhovět požadavkům, projevila určité výhrady k tomu, jak tato omezení ovlivní její příjmy.
Podle Wall Street Journal, Meta argumentuje, že přísnější omezení mohou negativně ovlivnit nejen její finanční stabilitu, ale i schopnost poskytovat kvalitní bezplatné služby uživatelům. Navíc, ačkoliv Meta tvrdí, že tyto změny „splňují požadavky regulátorů EU a jdou nad rámec toho, co je vyžadováno,“ stále čelí vyšetřování ohledně modelu „souhlasit nebo platit.“
Budoucnost bezplatných sociálních sítí – vliv na uživatele i samotné platformy
Evropská komise má čas do března 2024, aby dokončila své vyšetřování a učinila finální rozhodnutí, zda Meta porušila nařízení DMA. Pokud regulátoři zjistí, že Meta jednala v rozporu s pravidly, může být společnost nucena zaplatit pokutu až do výše 10 % svého ročního globálního příjmu. S odhadovanými příjmy za rok 2023 by se tato pokuta mohla vyšplhat až na 13 miliard dolarů.
Tento případ ukazuje, jak náročné může být pro velké technologické společnosti vyhovět požadavkům evropských regulací. Otázkou je, zda tento přístup neovlivní dlouhodobě způsob, jakým uživatelé přistupují ke službám zdarma a jaké kompromisy budou ochotni podstoupit pro zachování soukromí.
Zdroj: Engadget.com (odkaz)
