Foto: Freepik

Jak fungují emisní povolenky?

Základem celé problematiky jsou emisní povolenky – nástroj Evropské unie, který má motivovat k snižování emisí skleníkových plynů. Jedná se o povolenky, které firmy nakupují, aby mohly legálně vypouštět určité množství oxidu uhličitého do atmosféry. Tento systém existuje již od roku 2005, ale do této chvíle se týkal především velkých firem, jako jsou elektrárny nebo průmyslové podniky.

Od roku 2027 však Evropská unie plánuje zavedení druhé vlny emisních povolenek, která se tentokrát dotkne i běžných domácností a zejména dopravy. Tato změna bude mít přímý dopad na cenu pohonných hmot, protože společnosti, které dodávají benzin a naftu, budou muset za emise spojené s výrobou a distribucí těchto paliv nakupovat povolenky. A jak už to bývá, náklady těchto firem se pravděpodobně promítnou do cen pro koncové zákazníky – tedy nás.

O kolik se ceny pohonných hmot zvednou?

Podle analýzy think tanku Fakta o klimatu, který se specializuje na problematiku klimatických změn, můžeme očekávat nárůst cen benzinu a nafty až o tři koruny za litr. Tento odhad je založen na ceně emisní povolenky ve výši 45 eur za tunu CO2, což je spodní hranice očekávaných cen v počátečních letech fungování nové vlny povolenek.

Foto: Freepik

Pokud by se cena povolenky zvýšila, což není vyloučené, zdražení by mohlo být ještě vyšší. Není to ovšem tak, že by emisní povolenky byly jediným faktorem, který cenu paliv ovlivňuje. Na cenu má vliv i řada dalších věcí, jako jsou globální ceny ropy, spotřební daně či další regulace. Povolenky ale přidávají další vrstvu, která bude cenu nepochybně tlačit vzhůru.

Kdo na to doplatí?

Pro většinu lidí bude zdražení benzinu a nafty znamenat citelný zásah do rozpočtu, zejména pro ty, kteří jsou na automobilu závislí. Obyvatelé venkova, kteří často dojíždějí za prací nebo za službami, budou postiženi výrazněji než ti, kteří žijí ve městech s dostupnou veřejnou dopravou.

Navíc se tento dopad neomezuje jen na samotné motoristy. Vyšší cena paliv ovlivní i náklady na dopravu zboží, což může mít sekundární dopady na ceny mnoha dalších produktů a služeb.

Je cesta ven?

Jedním z klíčových cílů zavedení emisních povolenek je motivovat k přechodu na ekologičtější alternativy, jako jsou elektromobily. Pokud by více lidí přešlo na elektromobilitu, snížila by se poptávka po fosilních palivech, a tím pádem i potřeba emisních povolenek. To by teoreticky mohlo udržet cenu povolenek na nižší úrovni. Problémem však zůstává cena elektromobilů, které jsou pro většinu lidí stále výrazně dražší než klasické automobily se spalovacím motorem.

Navíc přechod na elektromobily vyžaduje i další investice do infrastruktury, jako jsou veřejné nabíječky. V současnosti není tato infrastruktura dostatečně rozvinutá, což přechod na elektromobilitu zpomaluje.

Zelená politika – dobře míněný záměr s nechtěnými důsledky?

Zelená politika a snaha o dekarbonizaci ekonomiky jsou bezesporu důležité kroky k ochraně klimatu. Nicméně každý krok má své náklady. V tomto případě se zdá, že běžní spotřebitelé budou ti, kdo za tyto změny zaplatí, a to nejen finančně, ale i z pohledu životního stylu.

Dokud bude cena elektromobilů o desítky procent vyšší než u běžných aut a bude chybět odpovídající infrastruktura, zdražování paliv spíše vyvolá frustraci a nesouhlas, než aby vedlo k široké adopci ekologických řešení.

Zůstává otázkou, jak rychle se tato situace změní a zda se podaří najít rovnováhu mezi snižováním emisí a dostupností cenově přijatelných řešení pro běžné občany.

Zdroj: SeznamZprávy.cz (odkaz)