Foto: Freepik

Anime invaze: Ghibli styl dobývá sociální sítě

Co přesně lidé generují? Inu, všechno možné – ale především scénky jako vystřižené ze světa Tota, Mononoke nebo letící čarodějky Kiki. Styl slavného japonského studia Ghibli se stal nepsaným králem nové éry AI obrázků. A není to náhoda. Právě tento estetický směr totiž OpenAI použila při prezentaci samotné funkce, čímž vytvořila lavinu. Netrvalo dlouho a každá druhá fotka na sociálních sítích připomíná zasněný filmový rám.

ChatGPT se tak nevědomky stal dalším dílkem v nekončícím kolotoči popkultury, který přežívá své vlastní autory. Jenže tam, kde končí nostalgie a začíná hromadné kopírování, se rozevírá etická past.

Kde končí inspirace a začíná parodie?

Styl studia Ghibli je dnes téměř synonymem pro laskavé anime. Jenže když se v jeho typickém výtvarném pojetí najednou objeví scény z 11. září, atentát na JFK, postavy jako Hitler nebo Trump, začíná jít do tuhého. Internet si servítky nebere. A nová vlna AI generátorů mu dává do ruky další neřízenou zbraň.

ChatGPT
ChatGPT

Foto: Freepik

Sociální sítě nejsou připraveny takový obsah filtrovat. OpenAI se tváří, že to „řeší“, ale zároveň nad některými věcmi zjevně zavírá oči. A tak se opakuje scénář, který známe z jiných AI nástrojů – vlna kreativity, za níž v závěsu přichází kontroverze, problémy s autorskými právy a regulace, která nestíhá.

Zákazy, které se snadno obejdou

Oficiálně OpenAI tvrdí, že aktivně blokuje generování obrázků ve stylu žijících umělců. Jenže styl studia Ghibli je zvláštním případem – jeho zakladatel Hajao Mijazaki žije, tvoří a stále má co říct. Přesto jeho estetika internetem frčí ve velkém. Je to obcházení pravidel? Nebo jen další šedá zóna, kterou si AI svět uzpůsobil k obrazu svému?

Aby toho nebylo málo, nástroje lze často „přechytračit“. Zadání, které přímo jmenuje známou osobnost, bývá zablokováno. Ale co když místo „Donald Trump“ napíšete „muž se žlutými vlasy v modrém obleku, mluvící do mikrofonu“? Výsledkem může být totéž, jen bez zakázaného jména.

Když se práva mění v iluzi

OpenAI připomíná, že uživatelé mají generovat pouze obsah, k němuž mají autorská práva. Ve světě internetu to ale působí téměř komicky. Kdo si skutečně ověřuje legálnost každého obrázku, který si nechá AI vytvořit? Realita je taková, že drtivá většina vizuálů vzniká bez souhlasu původních autorů. A zatímco někdejší copyrightové boje se točily kolem sdílení filmů nebo hudby, dnes jsme o úroveň dál – generujeme „v cizím stylu“, a to v míře, kterou zákony nestíhají postihnout.

„Cítím naprostý odpor“

Citát Hajaa Mijazakiho, který už dříve odsoudil výtvory AI jako „urážku života samotného“, dnes zní aktuálněji než kdy dřív. Jak by asi reagoval na své ikonické postavy, deformované a recyklované v nekonečných memech, generovaných strojově, bez kontextu a citlivosti?

Odpověď možná známe. Ale internet nezpomalí. A GPU v serverovnách OpenAI zřejmě taky ne. Jen si dejte pozor, ať vám nějaký ten Totoro ve stylu Ghibli jednou nezabuší na dveře – třeba s právníkem.

Zdroj: X.com (odkaz)