Foto: Freepik
Žhavý svět Io: nejaktivnější těleso sluneční soustavy
Io, třetí největší měsíc Jupitera, je známý jako svět extrémů. Povrch tohoto měsíce je doslova posetý stovkami sopek, z nichž některé pravidelně chrlí lávu a plyny do výšky až stovek kilometrů. Za tuto jedinečnou aktivitu vděčí Io gravitačním silám obrovského Jupitera a dalších dvou blízkých měsíců – Europy a Ganymedu. Tyto síly neustále natahují a stlačují Io, což uvnitř tělesa vytváří teplo potřebné k roztavení hornin.
Během průletu 30. prosince 2023 sonda Juno zachytila detailní snímky aktivních sopečných oblastí. Kamera Stellar Reference Unit na palubě Juno zaznamenala mimo jiné oblast známou jako Zal Montes-Patera komplex, kde jsou patrné čerstvé lávové proudy a jasné výrony žhavé hmoty.
Nejdetailnější pohled na Io v historii
Jedním z nejvýznamnějších objevů nedávných průletů bylo zaznamenání neobvykle dlouhého lávového proudu, pojmenovaného Tonatiuh podle aztéckého boha Slunce. Tento proud se táhne na délku téměř 160 kilometrů a na šířku dosahuje 18 kilometrů. Je to jeden z největších a nejaktivnějších lávových toků na povrchu Io.
Další snímky odhalily zakřivený lávový kanál v blízkosti tmavé prohlubně, známé jako patera. Vědci se domnívají, že jde o aktivní tok lávy, který se pod povrchem rozšiřuje a obohacuje geologické složení měsíce. Tyto struktury, spolu s intenzivní erupční činností, dělají z Io jedinečný objekt pro zkoumání vulkanických procesů.
Mýtus o magmatickém oceánu zpochybněn
Dlouho se předpokládalo, že pod povrchem Io se nachází globální magmatický oceán, který by mohl vysvětlit jeho sopečnou aktivitu. Avšak data z mise Juno tento předpoklad vyvracejí. Zdá se, že magma na Io je rozděleno do jednotlivých komor pod každým ze zhruba 400 sopek, které jsou rozmístěny po celé ploše měsíce.
Tato zjištění jsou zásadní pro pochopení fungování Io a zároveň otevírají nové otázky. Jak přesně jsou tyto komory propojeny? A jaká další překvapení může Io ukrývat pod svým povrchem?
Io jako klíč k pochopení planetárních procesů
Io je nejen geologickou raritou, ale také významným objektem pro pochopení planetárních procesů v širším měřítku. Jeho neustále se měnící povrch je unikátním příkladem toho, jak gravitační interakce mohou formovat tělesa ve vesmíru. Detailní studium lávových toků a sopečné činnosti na Io by mohlo vědcům pomoci pochopit i podobné procesy, které formovaly Zemi v její rané historii.
Díky kameře na palubě Juno máme nyní možnost nahlédnout do těchto procesů v detailu, který nebyl dosud možný. Přesto se mnoho otázek ohledně složení Io, jeho vnitřní struktury a dlouhodobé evoluce teprve začíná rozplétat.
Budoucnost výzkumu Io
Každý nový průlet Juno přináší další data, která pomáhají vědcům lépe pochopit tento fascinující svět. Mise Juno navíc není poslední kapitolou výzkumu Io – budoucí mise zaměřené na Jupiterovy měsíce mohou přinést ještě detailnější pohled na tento vulkanický fenomén.
Io je živoucím příkladem dynamických procesů, které probíhají i v těch nejvzdálenějších částech naší sluneční soustavy. A jak ukazují snímky od Juno, tento měsíc má stále mnoho co nabídnout vědě i našemu pochopení vesmíru.
Zdroj: Mashable.com (odkaz)