Foto: Freepik
Nový pohled na vesmír díky Webbově teleskopu
James Webb Space Telescope (JWST) se stal průlomovým nástrojem v oblasti astronomie. Od svého vypuštění poskytuje vědcům hluboké pohledy na vesmír, které byly dříve zcela mimo dosah. Díky jeho pokročilým schopnostem, především v infračerveném spektru, jsme schopni zachytit objekty, které dosud zůstávaly skryté. A jedním z nejnovějších objevů jsou hnědí trpaslíci – objekty, které mohou být klíčem k pochopení jedné z velkých záhad vesmíru.
Hnědí trpaslíci jsou fascinující a stále poněkud tajemní. Nejsou ani hvězdami, ani planetami. Jsou to volně se vznášející objekty, které svou velikostí přesahují plynné obry jako Jupiter, ale nejsou dostatečně masivní na to, aby v jejich jádře došlo k termonukleární fúzi, která je typická pro hvězdy. Díky tomu se někdy označují jako „selhané hvězdy.“ Teleskop Webb nám umožnil nahlédnout na tyto trpaslíky ve vzdálenostech, které byly dosud nedosažitelné.
Objev za hranicemi Mléčné dráhy
Astronomický tým, který vedl Peter Zeidler z Evropské vesmírné agentury, s pomocí Webbova teleskopu detekoval „bohatou populaci kandidátů na hnědé trpaslíky“ v hvězdokupě NGC 602, která se nachází na okraji galaxie zvané Malý Magellanův oblak. Tento objev je průlomový, protože se jedná o vůbec první takový nález mimo naši vlastní galaxii. Hvězdokupa NGC 602 obsahuje velmi mladé hvězdy, které jsou relativně nízké hmotnosti. Dosavadní pozorování Hubbleovým teleskopem sice poskytla náznaky těchto objektů, ale teprve díky Webbovi jsme je mohli pozorovat s takovou přesností.
Hnědí trpaslíci – klíč k pochopení vzniku hvězd a planet?
Jedním z klíčových přínosů tohoto objevu je možnost hlubšího porozumění tomu, jak vznikají hvězdy a planety. Podle vědců jsou hnědí trpaslíci blízko k hvězdám, co se týče svého formování. Stejně jako hvězdy vznikají z kolapsu obrovských oblaků prachu a plynu, ale na rozdíl od hvězd nikdy nezískají dostatek hmoty, aby v jejich jádře proběhla jaderná fúze. Tato mezistupeň mezi planetami a hvězdami je dlouhodobě záhadou, která fascinuje astronomy.
Důležitým aspektem tohoto výzkumu je také to, že prostředí, ve kterém se NGC 602 nachází, připomíná raný vesmír. To znamená, že zkoumáním těchto hnědých trpaslíků se můžeme dozvědět více o podmínkách, které panovaly před miliardami let, kdy se formovaly první hvězdy a planety.
Foto: Freepik
Co nám hnědí trpaslíci prozradí o „chybějící hmotě“ ve vesmíru?
Hnědí trpaslíci hrají také důležitou roli v otázce tzv. „chybějící hmoty“ ve vesmíru. Astronomové dlouho věří, že velká část hmoty ve vesmíru je skrytá a že možná právě hnědí trpaslíci by mohli být klíčem k nalezení této ztracené hmoty. Vzhledem k tomu, že hnědí trpaslíci vyzařují jen velmi málo světla, jsou těžko pozorovatelní, což znamená, že jejich počet by mohl být daleko větší, než si vědci doposud mysleli.
Jejich studium pomocí Webbova teleskopu nám tak nejen pomůže lépe porozumět těmto fascinujícím objektům, ale může také přinést nové poznatky o celkové hmotnosti vesmíru a o tom, jak je rozložena.
Co přinese budoucnost?
I když je tento objev teprve na počátku, vědci očekávají, že Webbův teleskop odhalí další fascinující objekty, které rozšíří naše poznání o hnědých trpaslících. Zkoumání jejich vlastností, vzorců formování a jejich vztahu k ostatním objektům ve vesmíru může přinést revoluci v našich teoriích o vzniku hvězd a planet. A kdo ví, možná nám tyto „selhané hvězdy“ pomohou rozřešit jednu z největších záhad kosmologie – otázku temné hmoty.
Tento objev je skvělým příkladem toho, jak nové technologie, jako je James Webb Space Telescope, mohou přinést zásadní poznatky o vesmíru a přiblížit nás odpovědím na otázky, které si klademe po celá staletí.
Zdroj: Engadget.com (odkaz)
