Foto: Freepik
Jak to všechno začalo?
Vše se začalo v roce 2009, kdy Evropská unie obvinila Intel z toho, že tajně poskytoval slevy výrobcům počítačů, kteří se zavázali, že nebudou používat procesory konkurenčního AMD. Tyto slevy měly pomoci společnosti Intel získat výraznou konkurenční výhodu na trhu s procesory, což vedlo k poklesu konkurence a omezení výběru pro zákazníky. Komise také tvrdila, že Intel platil výrobcům, aby odložili nebo zcela zrušili uvedení výrobků s procesory AMD na trh.
Jednalo se o klíčový moment v historii vztahů mezi technologickými giganty a evropskými regulátory. Regulátoři tvrdili, že praktiky Intelu byly nepřijatelné a výrazně poškodily konkurenci na trhu. Intel však tato obvinění dlouhodobě popíral a tvrdil, že jeho rabaty byly legální obchodní nástroje.
První rozhodnutí a dlouhá právní bitva
V roce 2009 evropské soudy rozhodly ve prospěch Komise a uložily Intelu pokutu ve výši 1,06 miliardy eur. Tato pokuta byla tehdy jednou z nejvyšších, jaké kdy byly vyměřeny jedné společnosti. Intel se však proti rozhodnutí odvolal a právní bitva pokračovala několik dalších let.
Foto: Freepik
V roce 2017 přišel zvrat, kdy Evropský soudní dvůr nařídil přezkoumat pokutu, protože Komise podle soudu neprovedla důkladné ekonomické posouzení dopadů praktik Intelu na trh. Následně v roce 2022 druhý nejvyšší evropský soud zrušil původní pokutu s tím, že analýza Komise nebyla dostatečná a nedokázala prokázat, že rabaty Intelu měly protisoutěžní účinky.
Intelova druhá právní bitva
Evropská komise se s rozhodnutím soudů nehodlala smířit a podala odvolání, ale v roce 2024 Evropský soudní dvůr potvrdil předchozí rozsudek a znovu zrušil pokutu ve výši 1,06 miliardy eur. Intel však nikdy neodvolal část rozhodnutí týkající se tzv. „naked restrictions,“ tedy omezení, kdy údajně platil výrobcům za to, aby oddálili nebo zrušili uvedení produktů s procesory AMD.
V důsledku toho Komise v loňském roce uložila Intelu novou pokutu ve výši 376 milionů eur na základě těchto omezení. Intel se však proti této nové pokutě opět brání a podal žalobu s cílem vrátit nejen pokutu, ale také úroky, které musel zaplatit v rámci původní pokuty.
Změny na trhu s procesory
Od roku 2009 se trh s procesory výrazně změnil. Tehdy Intel dominoval trhu s podílem 81 % v porovnání s 12% podílem AMD. Dnes se situace výrazně posunula – Intel drží přibližně 63 % trhu, zatímco AMD si ukousl větší podíl a stal se významným konkurentem. Tento posun je částečně způsoben i výrobními problémy, se kterými Intel bojuje v posledních letech, zatímco jeho konkurenti, jako TSMC, získali klíčovou roli v produkci moderních čipů.
Ironií je, že Intel sám nyní outsourcuje část své výroby právě do továren TSMC, které produkují i procesory pro AMD. Přesto, i přes své výrobní problémy, se zdá, že Intel má v oblasti právní obrany velice schopné zastoupení.
Co nás čeká dál?
I když Intel vyhrál v otázce původní pokuty, jeho právní bitva s Evropskou unií není zdaleka u konce. Společnost se nyní soustředí na boj proti nové pokutě, a to nejen kvůli jejímu finančnímu dopadu, ale i kvůli reputaci na globální scéně. Intel nadále tvrdí, že jeho obchodní praktiky byly legální a že byl neprávem postižen tvrdými regulacemi Evropské komise.
Tato kauza také otevírá otázku, jak efektivní jsou antimonopolní opatření v rychle se měnícím technologickém prostředí. Vývoj na trhu s procesory ukazuje, že dominance jednoho hráče nemusí být trvalá a že technologický pokrok, inovace a silní konkurenti mohou trh přirozeně přetvořit, i bez zásahů regulátorů.
Zdroj. Engadget.com (odkaz)
