Foto: Freepik
Autoři této studie, publikované v prestižním časopise Nature Machine Intelligence, se zaměřili na háďátka, která jsou častým modelovým organismem ve vědeckém výzkumu. Díky detailnímu poznání jejich DNA bylo možné geneticky upravit červy tak, aby některé jejich geny reagovaly na světlo. Tento postup, nazývaný optogenetika, umožnil vědcům manipulovat s neurony červů a tím ovlivňovat jejich pohyb.
Optogenetika a umělá inteligence: Jak funguje řízení červa?
Vědci testovali celkem šest různých genetických linií těchto červů, přičemž u každé z nich se počet světlocitlivých neuronů lišil. Zjistili, že světelná stimulace měla u různých linií odlišné účinky – někdy červi reagovali otočením, jindy zase světelný podnět zabránil jejich pohybu. Tento detailní experiment, při kterém vědci sledovali chování červů při různých světelných podmínkách, jim poskytl množství dat potřebných pro trénink AI.
Umělá inteligence dostala tato data a postupně se „učila“, jaké signály použít k navigaci červů. V další fázi výzkumu pak AI sledovala červy pomocí kamer, přičemž monitorovala jejich polohu a orientaci hlavy a těla třikrát za sekundu. Na základě těchto informací vysílala světelné signály, které měly červy navést k jejich oblíbené potravě – bakteriím Escherichia coli.
Foto: Freepik
Úspěch experimentu: Spolupráce mezi AI a červem
Výsledky byly více než uspokojivé. U pěti ze šesti geneticky upravených linií červů byla AI schopna rychleji navádět červy k potravě, než by toho byli schopni sami. Co je ještě zajímavější, v některých případech se zdálo, že červi s AI spolupracují. Pokud například červ narazil na překážku, kterou umístili vědci, byl schopen překážku obejít, aniž by ztratil směr k potravě.
Tato spolupráce mezi AI a živým organismem přináší nadějné vyhlídky pro budoucí výzkum. Experiment ukazuje, že umělá inteligence se může naučit ovládat živé tvory, ale také že živý organismus může na některé pokyny reagovat autonomně. To je klíčový krok směrem k tomu, aby AI získala lepší schopnost interagovat s fyzickým světem a stala se opravdu inteligentní.
Budoucnost tohoto výzkumu
Podle autorů studie je tento výzkum nejen fascinující, ale také snadno škálovatelný. Představuje potenciál pro aplikace v mnohem složitějších situacích. Využití AI pro ovládání živých organismů může najít uplatnění nejen ve vědeckých experimentech, ale také v medicíně, biotechnologiích nebo zemědělství. Mnoho odborníků na AI tvrdí, že právě takovéto experimenty, kdy AI „osahává“ skutečný svět, jsou klíčem k dalšímu pokroku v oblasti umělé inteligence.
Tento výzkum je důležitým krokem k tomu, aby AI mohla nejen chápat složité biologické procesy, ale také je efektivně využívat pro nové technologie a aplikace. Zároveň ukazuje, jak rychle se rozvíjí oblast interakce mezi umělou inteligencí a živými organismy. Je zřejmé, že toto spojení otevírá dveře k obrovskému množství možností a nových aplikací, které mohou změnit způsob, jakým využíváme technologie ve vědeckých oborech.
Závěr
Tento výzkum naznačuje, že budoucnost spolupráce mezi umělou inteligencí a živými organismy je jasná. AI má potenciál zlepšit nejen vědecký výzkum, ale i náš každodenní život, a to díky tomu, že dokáže efektivně interagovat s fyzickým světem. Zatímco jsme svědky teprve prvních kroků na této cestě, už nyní je jasné, že budoucnost umělé inteligence v biotechnologiích přináší neomezené možnosti.
Zdroj: Ceskatelevize.cz (odkaz)
