Foto: Freepik

Jak to celé funguje?

Tým vědců zvolil půdní červy háďátka (Caenorhabditis elegans), kteří jsou běžným modelovým organismem v biologickém výzkumu. Díky přesnému popisu jejich DNA a nervového systému bylo možné je geneticky upravit optogenetickými metodami. To znamená, že určité geny červů mohly být aktivovány či deaktivovány pomocí světelných stimulů. Tato technologie umožnila vědcům sledovat reakce červů na světlo a učinit důležité poznatky o jejich chování.

Vědci testovali celkem šest různých genetických linií, přičemž počet neuronů citlivých na světlo se pohyboval od jednoho až po všech 302, které červi mají. Každá linie vykazovala jinou reakci na světelnou stimulaci, například otočení nebo zastavení pohybu. To vědcům poskytlo cenná data, která následně využili pro trénink AI.

Trénink AI a řízení červů

Jakmile vědci shromáždili potřebná data o reakcích červů, poskytli je AI, která se měla naučit řídit jejich pohyby. Proces byl podobný jako ve sci-fi Duna, kde lidé ovládají obří červy tlakem na citlivé body. V tomto případě však AI pomocí kamer sledovala polohu a orientaci červů a vysílala světelné paprsky do jejich nervového systému, aby je navedla ke konkrétním cílům – například ke hromádce bakterií Escherichia coli, jejich oblíbené potravě.

Foto: Freepik

Vědci zjistili, že AI byla schopna navádět pět ze šesti genetických linií červů k cíli rychleji, než by to dokázali sami. To ukazuje na pozoruhodnou spolupráci mezi AI a živými organismy. AI nejenže červy úspěšně vedla, ale červi se zároveň naučili přizpůsobovat situacím, které AI nepředvídala, jako byly překážky umístěné vědci.

Co tento výzkum znamená?

Tento výzkum je zajímavý z několika důvodů. Především ukazuje, jak mohou AI a živé organismy spolupracovat a vytvářet tak zcela nové způsoby, jak ovlivňovat biologické procesy. Výsledky jsou také významné pro oblast neurověd, kde by podobné technologie mohly být použity pro výzkum lidského mozku a nervového systému.

Kromě toho výzkum poukazuje na to, že umělá inteligence může postupně „chápat“ svět kolem sebe skrze přímou interakci s živými organismy. To je krok směrem k vývoji skutečně inteligentních AI systémů, které by mohly pracovat v reálném světě.

Budoucí aplikace a etické otázky

Výzkum otevírá otázky ohledně možných aplikací této technologie. Mohli bychom jednou pomocí AI ovládat složitější organismy? A jaké to může mít důsledky pro medicínu nebo zemědělství? Zatímco současný výzkum se zaměřuje na jednoduché organismy, jako jsou červi, je možné, že podobné metody budou v budoucnu použity i na složitější systémy, včetně lidského mozku.

Tato technologie však přináší i etické otázky. Jaká jsou rizika manipulace s nervovými systémy živých organismů? Jak zajistit, aby AI nebyla zneužita k nevhodným účelům? To jsou témata, která budou muset být důkladně zvažována, jak se výzkum bude dále rozvíjet.

Závěr

Výzkum ukazuje, že spojení umělé inteligence a geneticky upravených organismů má obrovský potenciál. Nejen že AI dokázala úspěšně řídit pohyby červů, ale zároveň se ukázalo, že živé organismy mohou spolupracovat s AI způsoby, které jsme dříve nečekali. Tento pokrok přináší nové možnosti pro aplikace v biologii, medicíně a dalších oblastech, ale zároveň vyvolává otázky o tom, jak by měla být tato technologie regulována a jaké etické hranice by neměly být překračovány.

Zdroj: CeskaTelevize.cz (odkaz)