Foto: Freepik
Nejcennější komoditou v současné době jsou bez pochyby naše soukromé údaje. Díky nim totiž mohou společnosti jako Google či Meta Platforms cílit reklamu na konkrétní uživatele. Díky tomu má tato cílená reklama vysoké procento konverzí. Problém je, že do těchto záležitostí zasahují zákonodárci, kteří chrání uživatele a snaží se všemožně anonymizovat údaje shromažďované o uživatelích.
Na to samozřejmě reaguje trh a mnoho společností přemýšlí, jak toto obejít. Příkladem může být i nový ïzraelský spyware, který se sanží využít otevřenosti digitálního reklamního trhu. V praxi jde o to, že chce získat co nejvíce cenných informací, i když jsou údaje o uživatelích maximálně anonymizované.
Izraelský deník Haarec odhalil, že izraelské kybernetické firmy vyvinuly špionážní nástroj, který je prakticky neprolomitelný. Tento software se snaží útočit přímo „srdce online ekonomiky“. To jsou nástroje pro cílení digitální reklamy zobrazované nejen na počítačích, ale i na dalších zařízeních.
Foto: Freepik
Skrze tato zařízení se shromažďují komplexní informace o uživatelích na základě jejich internetového chování a polohy. Tímto způsobem firmy mohou získat informace o věku, pohlaví, zájmech a dokonce i sexuální orientaci uživatelů. To umožňuje firmám zaměřit své reklamní kampaně na konkrétní skupiny lidí. Tento proces je původně navržen tak, aby zůstal anonymní – firmy nesmějí spojit tyto údaje s konkrétními jmény.
Několik izraelských firem objevilo ale způsob, jakým mohou takovou cílenou reklamu zneužít k instalaci spywaru do telefonů, což umožňuje obejít obranná opatření technologických gigantů jako Google, Apple nebo Microsoft. V podstatě tím kvůli nucené anonymizaci uživatelů vzniká poptávka po špionážním trhu.
Jak vzniká špionážní trh
Tyto anonymizované informace jsou doslova pokladem nejen pro inzerenty, ale i pro různé tajné služby, které dokáží díky tomu určit, kde se který uživatel pohyboval, co vyhledával nebo jaké jsou jeho další údaje. Reklamní společnosti sice nemohou spárovat anonymizované údaje s konkrétním uživatelem, ale nabízejí možnost zacílit na určitý profil uživatelů podle jejich zájmu například.
Jako příklad pak deník Haarec zmiňuje izraelské společnosti Insanet a Rayzone, které se zaměřují mimo jiné na párování anonymizovaných údajů k uživatelům. Insanet se svým produktem Sherlock dostal povolení k prodeji do zahraničí a již má i svého prvního klienta. Naproti tomu společnost Rayzone má produkt nazvaný Echo, který prý nepotřebuje žádné povolení.
Nevyužívá totiž data podlehájící nějaké kontrole či šifrování, ale pouze volně dostpné údaje. Nejznámějším je ale pravděpodobně společnost NSO, která má svůj software Pegasus. Ten také využívá reklamu k instalaci škodlivého spyware. Nejsmutnější na celé věci je, že se proti těmto sofistikovaným aplikacím a nástrojům nelze prakticky bránit. To ale neznamená, že nemáte být obezřetní.
Zdroj: Seznamzpravy.cz (odkaz)
