Foto: Pixabay
WhatsApp se prezentuje jako aplikace pro bezpečnou a šifrovanou komunikaci typu end-to-end. To jednoduše znamená, že by nikdo kromě odesílatele a příjemce neměl mít možnost přečíst zprávu a nebo jakkoliv zasáhnout. Nyní se však objevila poměrně znepokojující zpráva z Velké Británie.
Tamní vládní úředníci totiž komunikují mezi sebou i se svými podřízenými pomocí tzv. mizejících zpráv – jsou to takové zprávy, které se buď po přečtení nebo po uplynutí určité doby sami smažou. Některé neziskové skupiny již toto jednání napadli u Vrchního soudu.
Podle tamní legislativy z roku 1958 musí totiž vláda uchovávat určité oficiální dokumenty ve veřejném zájmu. Mizející zprávy tak nepřipadají z logiky věci v úvahu. V březnu tohoto roku také tyto skupiny požádali přímo britského premiéra Borise Johnsona, aby mizející zprávy zcela zakázal.
Foto: Pixabay
Vláda se však prostřednictvím mluvčího vyjádřila tak, že chtějí používat moderní formy komunikace, ale pouze v souladu s legislativními požadavky a s přihlédnutím k vládním pokynům. Popularita mizejících zpráv u vládních činitelů vzrostla dynamicky poté, co Dominic Cummings, bývalý Johnsonův nejvyšší poradce, zveřejnil své soukromé zprávy z WhatsAppu s premiérem. Ještě ten měsíc pak ministerstvo pro digitalizaci, kulturu, média a sport (DCMS) umožnilo ministrům a státním zaměstnancům používat mizející zprávy.
Ochrana před únikem citlivých informací je pochopitelná, ale na druhou stranu, jak dodala britská komisařka pro informace z ministerstva pro zdraví a sociální péči, Elizabeth Denham, není možné se poučit z minulých chyb, pokud veškeré důkazy o komunikaci zmizely. Navíc to prý narušuje celou transparentnost a bezpečnost vlády. Clara Maguire, ředitelka Citizens, prohlásila: „Věříme, že tento případ jde přímo k jádru tohoto problému, a těšíme se, že dokážeme vládě, že používání WhatsAppu je nejen nebezpečné, ale také nezákonné.“
JE WHATSAPP (NE)BEZPEČNÝ?
Chatovací a komunikační aplikace se vždycky těšily velké oblibě. Ta extrémně narostla v době pandemie, kdy mnoho lidí skončilo na tvrdé karanténě a komunikační aplikace byly prakticky jediné jejich spojení se světem. Nejčastěji pak uživatelé logicky využívali Messenger a WhatsApp, které oba vlastní společnost Facebook.
Zásadní rozdíl mezi WhatsAppem a Messengerem je pak v tom, že WhatsApp by měl poskytovat větší míru zabezpečení, protože nabízí šifrování end-to-end. Druhý viditelný rozdíl je pak ten, že komunikovat přes WhatsApp může kdokoliv, kdežto pro chatování přes Messenger potřebujete již být zaregistrováni na Facebooku.
Obě tyto komunikační platformy pak zkoumal šéf technologického oddělení společnosti Safetica, Zbyněk Sopuch, který poukazuje na to, že právě vytíženost během pandemie poodhalila některé bezpečnostní slabiny.
V případě použití pro soukromé účely pak může nastat v nejhorším případě to, že někdo odcizí vaše telefonní číslo nebo e-mail. Zbyněk Sopuch však varuje před masivním používáním ve větších kolektivech, jako jsou firmy nebo výše zmíněná Vláda Velké Británie. Problémem v bezpečnosti jsou pak i dlouhé reakční doby vývojářů. Jinými slovy jim strašně dlouho trvá, než vydají nějakou záplatu na oficiální trhlinu. Než se však tak stane, může se objevit další problém. Pokud zaměstnanci a zaměstnavatelé používají WhatsApp pro plánování firemní politiky, komunikaci s podřízenými, klienty a zároveň s přáteli a rodinou, může být v případě úniku dat škoda o to větší.
