Foto: Pixabay
Po sametové revoluci apeloval Václav Havel na jednotu a obracel se zoufale na západ. Za nedlouho poté jsme se stali členy severoatlantické aliance NATO, což je společenství států v čele s USA, které si zjednodušeně slíbili, že si navzájem vypomůžou v případě nějakého válečného konfliktu. Někteří se tak uklidnili, že kdyby se opakoval rok 1938 nebo rok 1968, přispěchá nám Amerika slavně na pomoc a vysvobodí nás.
Bohužel budou tito lidé asi zklamáni, protože z USA přicházejí nepříznivé zprávy. Podle výroků současného amerického prezidenta Joa Bidena i rozmístění vojenských sil je totiž zřejmé, že pro USA jsou v současné době daleko důležitější spory v oblasti Pacifiku a oblasti Jihočínského moře. Dále jde o „podchycení imperialistických ambicí čínské komunistické strany.“ Důkazem toho může být nová dohoda o vojenské spolupráci mezi Austrálií, Velkou Británii a Amerikou.
Foto: Pixabay
Ostatní problémy jsou díky tomu v pozadí. Pravdou však je, že v nedávné době byl schválen v americkém parlamentu dodatek zákona, který má posoudit uvalení sankcí na 35 ruských prominentů z tzv. Navalného seznamu. Podle bývalého šéfa americké diplomacie, Johna Kerryho, je zde ale jedna velice nebezpečná diplomatická věc.
Pokud by významně eskaloval konflikt mezi USA a Čínou a Ruská federace by se rozhodla tohoto konfliktu využít pro sebe a napadnout pobaltí nebo jiné středoevropské země včetně nás, Amerika by pravděpodobně postupovala stejně jako v historii – nechala by nás být. Nemuselo by prý jít zrovna o okupaci, ale třeba sabotážní akci předsunutého oddílu, který se obratem stáhne zpět do Ruska. Toto jsme konec konců viděli i u nás v případě útoku na muniční sklad ve Vrběticích.
Za normálních okolností by pak měl být aktivován i v případě útoků na Vrbětický sklad článek 5 Severoatlantické smlouvy, kde stojí, že útok na jednoho člena NATO je považován jako útok na všechny. Teoreticky by tak mělo NATO zasáhnout nebo se alespoň postavit za napadený stát. Pokud by v současné době USA řešili válečný konflikt v Pacifiku, dá se předpokládat, že tato otázka by pro ně byla druhořadá.
Celá Bidenova administrativa se pak snaží ujišťovat, že je připravena plnit si své závazky vůči NATO. Zdůrazňují však, že stále platí to, co prohlásil Donald Trump – reakce bude adekvátní tomu, jak členské země plní své závazky ohledně nákladů na obranu a posílení akceschopnosti vlastních armád. Bidenova administrativa pak vzkazuje: „Ve vojenské oblasti jsme schopni čehokoli, ale nemůžeme dělat všechno.“ Tím se potvrzuje výše uvedený fakt, že pokud by např. Rusko využilo situace, kdy USA vedou vojenský spor s Čínou a zaútočilo na členskou zemi NATO, která si neplní vůči NATO své závazky, nestalo by se vůbec nic. Doufejme, že tato situace nenastane a že se jedná jen o teoretické možnosti.
Zdroj: SeznamZpravy.cz (odkaz)
Pozn. redakce: tato zpráva není poplašnou zprávou a jejím smyslem není vystrašit či způsobit paniku, ale informovat o aktuální vojenské a politické situaci na světové scéně.
