Foto: Pixabay
Podle odborné analýzy společnosti Bitstock.com Češi nakoupili jen za první čtyři měsíce letošního roku kryptoměny v hodnotě tři miliardy korun. Tím se docílí trojnásobný meziroční nárůst. Lidé však žijí v mylné představě, že se jedná o jednoduchý způsob, jak si vydělat.
Již neberou v úvahu skutečnost, že jejich počítač, na kterém kryptoměnu těží, spotřebovává elektrickou energii, jejíž účet je pak větší než výdělek. Dále také zapomínají na to, že případný zisk či výdělek z kryptoměn nebo obchodování s nimi je stejný, jako třeba mzda v práci a jako takový podléhá dani z příjmů.
Foto: Pixabay
Daňově se pak pohybujeme v kategorii ostatních příjmů, kdy zkrátka musíte zdanit rozdíl mezi tím, co jste nakoupili a za kolik jste to prodali s přihlédnutím k poplatkům ve směnárnách. Výše daně v tomto případě je 15 procent.
Český právní systém však nepohlíží na kryptoměny jako na měnu, ale jako na nehmotnou movitou věc. V praxi tak prodáte věc a zisk z prodeje zkrátka zdaníte. Povinnost hradit daň z kryptoměn je vždy a neexistuje žádná výjimka.
Celá věc je pak o to složitější, že většina lidí si zkrátka nekoupí jeden bitcoin, který by pak za rok prodala. Lidi buď těží nebo nakupují pravidelně třeba v měsíčních intervalech. V tomto případě se dělá pro daňové účely aritmetický průměr z nabývacích cen nebo metoda FIFO (first in, first out), která je jednodušší, protože se vezme rozdíl mezi cenou při prvním nákupu a cenou při prodeji.
Podle vyjádření advokátů se nevyplácí spoléhat na anonymitu ve světě kryptoměn. V případě prodeje totiž končí vaše peníze na vašem účtu a finanční úřad je vidí. Díky spolupráci s kryptoměnovými směnárnami také finanční úřad ví, jaká platba byla kdy provedena a snadno to pak spáruje s platbou na vašem účtu. Pokuty v případě neuhrazení daně pak podléhají paragrafu o úmyslném krácení daně.
Zdroj: Novinky.cz (odkaz)
