Foto: Pixabay
Uvnitř vybuchlého reaktoru vznikla velice nebezpečná směs z roztavených materiálů, uranu a jiných látek nazývané korium. Velké množství této látky se pak nachází pod silnou vrstvou betonu. Součástí koria je i ztuhlá láva obsahující jak uran, tak i transurany, které se však mohou dále štěpit v rámci jaderné reakce.
Štěpení může být jak indukované neutrony, tak ale i samovolné. Tato skutečnost samozřejmě nemusí nic znamenat, ale právě samovolné štěpení způsobilo v roce 2011 katastrofický výbuch jaderné elektrárny ve Fukušimě. Odborníci se proto snaží situaci v Čenrobylu monitorovat, ale v případě zahřívání materiálu bude zapotřebí dopravit co nejrychleji na místo látky, které dokáží absorbovat tepelné neutrony, jako je bór, gadolinium nebo kadmium.
Na okrajových částech reaktoru, kam bylo možné se dostat, jsou rozmístěn i detektory neutronů. Stále se však obávají pravděpodobného scénáře, že se rozvine aktivita tepelných neutronů a bude reálně hrozit nový výbuch Černobylu. Ukrajinští vědci proto usilovně pracují na systému, díky kterému by mohli monitorovat celé jádro reaktoru, které je stále aktivní.
Pro zvýšenou aktivitu pak stačí taková maličkost, jako prosakující dešťová voda, jak tomu bylo u starého sarkofágu. Nový sarkofág by naproti tomu měl být o mnoho lépe utěsněn. Ukrajinská vláda sice ujišťuje, že hrozí maximálně zvýšené uvolňování radioaktivních látek, ale výbuch prý ne. Na druhou stranu ti samí vědci přiznávají, že celý reaktor není prozkoumaný a že dodnes nemají zprávu o tom, zda se jádro v reaktoru nepřehřívá.
Zdroj: oEnergetice.cz (odkaz)
