Foto: Magnific

Jaderná bomba si většina lidí spojí především se zbraní hromadného ničení. Nový výzkum amerických vědců ale ukazuje, že by jednou mohla sehrát i zcela jinou roli. V případě planetky mířící na Zemi by totiž mohla pomoci odvrátit katastrofu, aniž by se jí vůbec dotkla.

Dopad větší planetky sice patří mezi velmi vzácné události, následky by však mohly být ničivé. Těleso o velikosti přibližně fotbalového hřiště by dokázalo zničit celé město a výrazně větší asteroid by mohl způsobit katastrofu s dopady na celý svět. Největším problémem přitom není jen samotná srážka, ale také možnost, že některé objekty objeví astronomové až relativně krátce před průletem kolem Země.

Právě pro podobné krizové scénáře připravil tým vedený astrofyzikem Isaiahem Santistevanem z Lawrence Livermore National Laboratory detailní počítačové simulace. Výsledky publikovali v odborném časopise The Planetary Science Journal.

Žádné vrtání ani hrdinové jako ve filmu

Filmové scénáře často ukazují astronauty, kteří přistanou na planetce, umístí do ní jadernou nálož a na poslední chvíli zachrání lidstvo. Ve skutečnosti by ale podobná mise byla mimořádně komplikovaná. Planetky se často nepravidelně otáčejí, mění orientaci a přistání na jejich povrchu by bylo technicky velmi obtížné.

Podle nové studie by navíc nic takového nebylo potřeba.

Vědci simulovali výbuch jaderné hlavice o síle jedné megatuny přibližně 25 metrů od planetky o průměru 160 metrů. A právě vzdálenost od povrchu se ukázala jako klíčová.

Ve vesmíru totiž neexistuje atmosféra, která by přenesla tlakovou vlnu podobně jako na Zemi. Místo ní nastupuje jiný mechanismus. Přibližně 70 až 80 procent energie jaderného výbuchu tvoří intenzivní rentgenové záření, které během okamžiku zahřeje povrch planetky na extrémní teploty.

Horniny se začnou prudce odpařovat a unikající materiál vytvoří reakční sílu, která může změnit dráhu celého tělesa. Současně se jeho nitrem začne šířit silná rázová vlna, jež naruší vnitřní strukturu planetky.

Výsledky překvapily i samotné výzkumníky

Simulace ukázala, že už během pouhých 68 milisekund od exploze bylo narušeno přibližně 92,6 procenta objemu modelované planetky. Tak rychlý účinek překvapil i samotné autory výzkumu.

To ale automaticky neznamená, že by se planetka rozpadla na neškodný prach. Výpočty končí krátce po explozi, protože další simulace by byly výpočetně mimořádně náročné. Zatím proto není jasné, zda by se úlomky definitivně rozletěly, nebo by se část z nich mohla vlivem vlastní gravitace znovu spojit.

Právě na tuto otázku se zaměří další výzkum.

Jaderná hlavice navíc není považována za standardní způsob planetární obrany. Pokud je nebezpečné těleso objeveno s dostatečným předstihem, vědci dávají přednost jeho postupnému odklonění. To se poprvé podařilo v roce 2022 během mise DART, kdy sonda NASA úspěšně změnila oběžnou dráhu planetky Dimorphos řízeným nárazem.

Zdroj:

https://phys.org/news/2026-08-nuclear-deflect-asteroid-simulations.html

https://iopscience.iop.org/article/10.3847/PSJ/adf84e