Zdroj: Pexels

Co si pod ICT auditem představit?

Jedná se o důkladnou prověrku celého firemního technologického prostředí – od hardwaru přes software až po procesy a zvyklosti, které kolem nich vznikly. Auditor se na firmu dívá pohledem nezávislého experta, který hledá slabiny dřív, než je najde někdo s horšími úmysly. A vyplatí se to – podle ČSÚ 29 % českých firem s 10 a více zaměstnanci zažilo bezpečnostní incident a u velkých podniků nad 250 zaměstnanců téměř každý druhý.

Komplexní prověrka obvykle zahrnuje několik oblastí:

  • Infrastruktura a síť – sem spadají například servery, počítače, síťové prvky, drátové i bezdrátové připojení a jejich celkový stav i kapacitní rezervy.
  • Bezpečnostní politiky – psaná pravidla pro nakládání s daty, reakci na incidenty a každodenní provoz, případně zjištění, že žádná taková pravidla neexistují.
  • Zálohování a obnova – jestli zálohy vznikají, ale hlavně jestli z nich firma dokáže reálně obnovit provoz.
  • Přístupová práva – kdo se kam dostane a kolik účtů patří lidem, kteří už ve firmě dávno nepracují.
  • Software a licence – aktuálnost systémů, nezáplatované díry a soulad s licenčními podmínkami.

Na konci auditu dostanete přehledně popsaný stav vašeho IT s jeho nedostatky a návrhy k jejich nápravě. To je skvělým podkladem pro vaši nadcházející ICT strategii.

Zajímavost: Podle zprávy IBM Cost of a Data Breach za rok 2025 vyšel průměrný bezpečnostní incident (napříč světem) na 4,44 milionu dolarů – tedy 93,6 milionu korun. Čím déle slabina zůstane neviditelná, tím dráž její objevení nakonec přijde.

Jak takový ICT audit probíhá?

Častým důvodem, proč vedení firem audit odkládá, je obava z narušení provozu. Představují si, že technik odpojí servery a lidé nebudou moci pracovat. Ve skutečnosti ale prověření probíhá převážně na pozadí za plného provozu.

Celý proces má obvykle několik fází:

  1. Nejprve úvodní mapování – auditor si udělá obrázek o tom, co firma vlastní, jak vše funguje a kde leží citlivá data. Tato inventura bývá sama o sobě často překvapivá, protože řada firem nemá kompletní přehled o vlastním vybavení.
  • Následuje hlubší analýza jednotlivých oblastí, kdy se prověřuje konfigurace serverů, nastavení sítě, stav záloh a oprávnění uživatelů. Porovnává skutečnost s uznávanými standardy i s legislativními požadavky, mezi něž v poslední době přibyla i evropská směrnice NIS2 a její promítnutí do českého zákona o kybernetické bezpečnosti.
  • Závěrečnou fází je výstupní zpráva. Dobrý auditor vám nedodá jen suchý výčet závad, ale srozumitelně pojmenuje rizika, seřadí je podle závažnosti a navrhne konkrétní postup nápravy. Vedení dostane podklad pro rozhodování a IT tým jasný seznam priorit.

Zajímavost: Až 75 % všech bezpečnostních selhání v organizacích má na svědomí špatná správa uživatelských identit, přístupových práv a neaktuálních nebo nezrušených účtů (fortinet.cz).

Co z ICT auditem reálně získáte?

Výstupem dobře odvedeného auditu firma získá především přehled – konečně ví, co vlastní, jak to spolu souvisí a kde jsou její nejslabší články. Tahle znalost slouží technikům, ale i vedení, které podle ní rozhoduje o rozpočtu.

Audit zároveň poslouží jako odrazový můstek pro rozumnou ICT strategii. Bez znalosti výchozího stavu se totiž plánuje jen těžko. Takto investice budou mířit tam, kde je to nejvíce potřeba.

U části firem navíc audit přestal být dobrovolný. S příchodem zákona o kybernetické bezpečnosti, účinného od listopadu 2025, se pro takzvané regulované subjekty staly prověrka a doložení bezpečnostních opatření přímou povinností. Týká se to organizací nad určitou velikost ve vybraných odvětvích i jejich významných dodavatelů – a kdo do téhle skupiny spadá, neunikne ani odpovědnosti za stav zabezpečení. Audit pak slouží jako doklad, že firma své povinnosti nebere na lehkou váhu.

Tip: Audit svěřte spolehlivému externímu partnerovi, který se na firmu podívá čerstvýma očima a postará se i o navazující ICT služby. Pokud chcete získat nezatížený pohled zvenčí, vyplatí se prověrku svěřit někomu, kdo se firemním technologiím věnuje naplno.