Foto: Freepik

Veřejnost se obrací proti AI

Ještě před pár lety byla umělá inteligence symbolem technologického pokroku, který měl zjednodušit práci i každodenní život. V dubnu 2026 se ale začal naplno ukazovat jiný obraz. Dne 10. dubna byl dům šéfa OpenAI Sama Altmana ve Washingtonu napaden Molotovovým koktejlem. Útočník, dvacetiletý Daniel Moreno-Gama, byl zatčen ještě tentýž den a v manifestu označil AI za existenční hrozbu.

Jen o tři dny dříve došlo k dalšímu incidentu v Indianapolis. Neznámý pachatel vystřelil třináct ran do domu demokratického zastupitele Rona Gibsona, který podporoval výstavbu datového centra. Na místě zanechal vzkaz „No Data Centers“. Nikdo nebyl zraněn, ale signál byl zřejmý.

Oba případy odsoudila veřejnost i politici. Zarážející však byla reakce části lidí na sociálních sítích, kde se objevovaly komentáře, které násilí spíše omlouvaly než odsuzovaly. To naznačuje, že odpor vůči AI už není jen okrajový názor.

Data ukazují hluboký rozpor

Dne 13. dubna zveřejnila Stanford University svůj každoroční AI Index, který potvrdil zásadní rozdíl mezi pohledem expertů a veřejnosti. Zatímco 73 procent odborníků věří, že AI bude mít pozitivní dopad na pracovní trh, mezi běžnými lidmi si to myslí jen 23 procent. Podobně je to s ekonomikou, kde optimismus expertů výrazně převyšuje očekávání veřejnosti.

Další varovný signál přinesl průzkum Gallupu z března 2026. U generace Z klesl podíl lidí, kteří se na AI těší, z 36 na 22 procent. Naopak počet těch, kteří vůči ní cítí hněv, vzrostl z 22 na 31 procent. Mladí lidé, kteří měli být přirozenými uživateli nových technologií, tak začínají být jednou z nejkritičtějších skupin.

Technologická novinářka Jasmine Sun tento trend popsala jako nový typ odporu, kdy lidé vnímají AI nejen jako technologii, ale jako projekt elit, který je jim vnucován bez jejich souhlasu.

Ekonomika, sliby a realita

Velkou roli hraje i ekonomický kontext. Firmy jako OpenAI nebo Anthropic, vedená Dariem Amodeiem, často prezentují AI jako technologii, která zásadně promění pracovní trh. Zároveň ale připouštějí scénáře, ve kterých může docházet k masivnímu zániku pracovních míst.

To přichází v době, kdy mnoho lidí řeší rostoucí ceny bydlení, potravin i energií. V americké Virginii, kde vzniká velké množství datových center, se například očekává růst cen elektřiny až o 25 procent do roku 2030. Pro běžné domácnosti tak AI nepředstavuje úlevu, ale další náklad.

Navíc se ukazuje, že přínosy AI nejsou tak jednoznačné, jak firmy slibovaly. Studie National Bureau of Economic Research z února 2026 uvádí, že 80 procent firem nezaznamenalo po zavedení AI žádné zvýšení produktivity. Podobně výzkum MIT z roku 2025 ukázal, že 95 procent pilotních AI projektů nepřineslo žádný finanční efekt.

Ani v oblasti programování, kde se očekával největší přínos, není situace jasná. Inženýr Han-Chung Lee upozornil, že některá interní čísla o produktivitě mohou být zkreslená, protože slouží spíše k obhajobě investic než k objektivnímu hodnocení.

Problém důvěry

Technologické firmy si rostoucí napětí uvědomují. OpenAI na začátku dubna představila dokument nazvaný Industrial Policy White Paper, ve kterém navrhuje například vytvoření fondu, ze kterého by měli profitovat všichni občané. Microsoft už v lednu spustil iniciativu Community-First AI Infrastructure Initiative, která slibuje nižší dopad datových center na místní komunity.

Problém je, že mezi sliby a realitou zůstává velká mezera. Například zmíněná iniciativa Microsoftu neobsahuje jasný mechanismus nezávislé kontroly. OpenAI zároveň podporuje návrh zákona v Illinois, konkrétně Senate Bill 3444, který by firmu chránil před některými právními důsledky škod způsobených AI.

Podle novináře Ronana Farrowa se navíc u Sama Altmana opakovaně objevuje vzorec, kdy veřejně podporuje určité principy, ale v praxi jedná jinak, pokud to vyhovuje obchodním zájmům.

Technologie na křižovatce

Umělá inteligence má bezpochyby obrovský potenciál. Od uvedení ChatGPT v listopadu 2022 se její možnosti posunuly výrazně dopředu. Přesto se ukazuje, že rychlost vývoje předběhla schopnost společnosti tuto technologii přijmout.

Rozdíl mezi tím, co AI firmy slibují, a tím, co lidé skutečně zažívají, se postupně prohlubuje. Výsledkem jsou zrušené projekty datových center, rostoucí nedůvěra i radikální reakce jednotlivců.

Zdroj: NewRepublic.com