Foto: Freepik

Těžaři mění strategii. AI začíná dominovat

Rychlý nástup umělé inteligence už není jen technologickým trendem, ale zásadním ekonomickým faktorem. Jak ukazují data i vyjádření firem z oboru, AI postupně mění fungování datacenter a zároveň přepisuje pravidla bitcoinové těžby.

Zlom přišel po takzvaném halvingu v dubnu 2024, kdy se odměna za vytěžení nového bloku snížila na polovinu. Tento mechanismus je pevně zakotvený v protokolu bitcoinu a pravidelně omezuje množství nově vznikajících mincí. Pro řadu těžařských firem to ale znamenalo citelný pokles příjmů.

V reakci na to začaly některé společnosti hledat alternativní zdroje výdělků. Jednou z nich je právě provoz infrastruktury pro umělou inteligenci. Ta využívá podobné zázemí, tedy výkonné servery a přístup k levné elektřině, ale ekonomicky funguje jinak.

Tomáš Greif, produktový ředitel pražské společnosti Braiins, upozorňuje, že zásadní změna nastala ve druhé polovině roku 2025. „Nízká profitabilita a nástup AI dnes těžbu vytlačují z tradičních trhů,“ uvedl.

Rozdíl je především v příjmech. Zatímco těžba bitcoinu závisí na ceně kryptoměny, konkurenci a výši odměny, AI infrastruktura funguje často na základě dlouhodobých kontraktů. Ty přinášejí stabilní dolarové příjmy a podle Greifa mohou být i více než desetkrát vyšší než u samotné těžby.

Elektřina jako klíčový zdroj

Zásadní roli v této proměně hraje elektřina. Datacentra určená pro umělou inteligenci mají obrovskou spotřebu a zároveň kladou vysoké nároky na stabilitu dodávek. Na rozdíl od těžby bitcoinu, kterou lze v případě drahé energie dočasně omezit, musí AI systémy běžet prakticky nepřetržitě.

Na tento rozdíl upozornil už v prosinci 2025 magazín Wired. Šéf těžební společnosti Mara Fred Thiel tehdy uvedl, že přestavba těžebního centra na AI datacentrum není jednoduchá. Klíčová je právě spolehlivost. „Musíte mít elektřinu 99,99999 procent času,“ řekl.

To zásadně mění i geografii celého odvětví. Podle Greifa se těžba bitcoinu postupně přesouvá do lokalit s extrémně levnou nebo jinak nevyužitou energií. Typicky jde o oblasti s přebytky ze solárních a větrných elektráren nebo místa spojená s těžbou ropy, kde se využívá plyn, který by jinak přišel nazmar.

Naopak AI datacentra míří spíše do stabilních energetických sítí, kde lze garantovat nepřetržitý provoz. Tento rozdíl může v následujících letech ještě prohloubit oddělení obou segmentů.

Spotřeba roste, data chybí

Rostoucí význam umělé inteligence se promítá i do globální spotřeby elektřiny. Mezinárodní energetická agentura ve své zprávě z dubna 2025 odhaduje, že datacentra by mohla do roku 2030 spotřebovat až 945 terawatthodin ročně. To odpovídá zhruba šestnáctinásobku roční spotřeby České republiky.

Kolik z toho připadá přímo na AI, ale zůstává nejasné. Technologické firmy detailní data většinou nezveřejňují. Výzkumník Alex de Vries-Gaa z Vrije Universiteit Amsterdam upozorňuje, že přesné odhady jsou kvůli nedostatku informací velmi obtížné.

Podle analýz serveru The Verge a webu Carbon Brief by se podíl AI na spotřebě datacenter mohl v příštích letech výrazně zvýšit. Z dnešních zhruba pěti až 15 procent by se mohl dostat až na 35 až 50 procent do roku 2030. Jde ale o modelové scénáře, nikoli o přesná měření.

Vedle energetiky se mění i samotná struktura odvětví. Do těžby bitcoinu stále více vstupují firmy, které mají přímý přístup k výrobě hardwaru. Ty mají v prostředí nízkých marží výraznou výhodu.

Zdroj: SeznamZpravy.com