Foto: Freepik

Zásah, který změnil český IT trh

Dne 17. května 2000 provedla Policie ČR rozsáhlý zásah v pražských pobočkách společnosti Mironet. Policisté tehdy zabavili veškeré počítače i firemní data včetně záloh. Zásah vycházel z trestního oznámení advokátní kanceláře zastupující společnost Microsoft, která policii sdělila, že Mironet neodebírá software a ve velkém šíří nelegální kopie.

Podle pozdějších zjištění to nebyla pravda. Mironet byl v té době běžným obchodním partnerem Microsoftu a software nakupoval přes velkoobchod ProCa. Ve spisu se navíc objevil znalecký posudek, který měl vyčíslit škodu na 17 tisíc korun. Právě ten se stal jedním z klíčových impulsů pro rozjetí vyšetřování.

Vyšetřování se protáhlo na několik let. Obvinění bylo vzneseno až 8. února 2001, tedy devět měsíců po zásahu. Majitel Mironetu Robert Novotný dostal pouhých 14 dní na doložení legálnosti více než 400 softwarových licencí. To se mu podařilo, přesto policie techniku nevrátila.

Zlom přišel 13. března 2002, kdy Ústavní soud konstatoval porušení práv Roberta Novotného a nařídil vrácení zabavených věcí. V té době už ale byla technika zastaralá a pro firmu prakticky nepoužitelná. Trestní stíhání bylo nakonec v roce 2003 zastaveno s tím, že se žádný trestný čin nestal.

Rekordní odškodnění a spor o odpovědnost

Po více než dvou dekádách se případ dostal do další fáze. Dne 20. dubna 2026 oznámila společnost Mironet, že Obvodní soud pro Prahu 2 uznal podstatnou část jejího nároku vůči Ministerstvu spravedlnosti. Soud potvrdil zejména nárok na ušlý zisk. Část týkající se snížení hodnoty firmy zamítl kvůli promlčení, proti čemuž se Mironet odvolal.

Celková výše náhrad, včetně úroků a nákladů řízení, přesahuje 1,5 miliardy korun. Už dříve bylo v roce 2014 pravomocně vyplaceno 23,5 milionu korun za škody na majetku a ochranné známce. Aktuální rozhodnutí ale posouvá případ do zcela jiné roviny. Podle dostupných informací jde o nejvyšší přiznané odškodnění za nesprávný úřední postup v české historii.

Znalci, včetně těch určených soudem, dospěli k závěru, že Mironet v důsledku zásahu a následného vyšetřování přišel o šanci stát se jedním z největších e shopů v Česku. V době zásahu patřil mezi lídry trhu, měl více než 20 poboček a obrat výrazně vyšší než tehdejší konkurence. Po skončení kauzy byl jeho výkon výrazně slabší než u firem jako Alza nebo CZC.

Mironet zároveň kritizuje postup státu. Tvrdí, že Ministerstvo spravedlnosti odmítá vymáhat škodu po společnosti Microsoft, která podle firmy poskytla policii zavádějící informace. Ministerstvo argumentuje tím, že odpovědnost státu za škodu je objektivní a nelze ji automaticky přenést na oznamovatele.

Do případu se vrací i jména z tehdejšího vedení Microsoftu. Podle zveřejněných informací měl po medializaci zásahu výrazně růst prodej softwaru v Česku, což se odrazilo i na kariéře tehdejšího ředitele české pobočky Jana Mühlfeita.

Kauza znovu rezonuje i mimo soudní síně. Dne 10. dubna 2026 zveřejnil Václav Nedvídek video o historii Mironetu, které během deseti dnů překročilo 13 tisíc zhlédnutí. O devět dní později vystoupil Robert Novotný v podcastu Vojty Žižky, kde popsal detaily zásahu a zveřejnil nové informace ze spisu.

Případ tak po 26 letech znovu otevírá otázky, které sahají daleko za hranice jednoho podnikatelského sporu. Jde o důvěru ve stát, práci policie i roli velkých technologických firem v prostředí, kde může jedno rozhodnutí změnit celý trh.

Zdroj: TZ Mironet