Foto: Freepik

Artemis 3 bez přistání. Další změna kurzu

Ani desítky let po éře programu Apollo program se návrat lidí na Měsíc neukazuje jako samozřejmost. NASA nyní zásadně mění architekturu programu Artemis program. Mise Artemis 3, která měla být první s lidskou posádkou na lunárním povrchu od roku 1972, už na Měsíci nepřistane.

Administrátor NASA Jared Isaacman oznámil, že Artemis 3 se v roce 2027 zaměří na setkání lodi Orion spacecraft s jedním či více lunárními landery na oběžné dráze Země. Půjde o test klíčových procedur, nikoli o samotné přistání. To je nyní plánováno až pro Artemis 4 v roce 2028. Teoreticky by mohl následovat i další výsadek v témže roce v rámci Artemis 5.

Změna není kosmetická. Původní plán počítal s tím, že Artemis 3 zvládne sérii technologických premiér najednou. Jenže vývoj přistávacích modulů, které má dodat soukromý sektor, nabral zpoždění a podle bezpečnostního poradního panelu NASA představoval výrazná rizika.

NASA má pro lunární přistání vybrané dva systémy. SpaceX vyvíjí variantu lodi Starship pro mise Artemis 3 a 4. Druhý lander Blue Moon připravuje Blue Origin pro Artemis 5. Ani jeden systém však zatím nesplnil všechny milníky nutné pro bezpečný let s posádkou. Patří mezi ně tankování kryogenního paliva ve vesmíru, autonomní spojení s Orionem nebo úspěšné nepilotované přistání a návrat z povrchu Měsíce.

Místo riskantního skoku tak NASA volí opatrnější postup. Artemis 3 má fungovat jako zkušební mise na nízké oběžné dráze Země, kde bude možné technologie ověřit bez extrémní vzdálenosti od domova.

Raketě SLS dochází čas i tempo

Problémy se netýkají jen landerů. Tlak roste i na samotnou nosnou raketu Space Launch System, zkráceně SLS. Dosavadní tempo startů, zhruba jednou za tři roky, je podle vedení NASA neudržitelné. Cílem je sjednotit konfiguraci rakety a zrychlit výrobu tak, aby se startovalo přibližně jednou za deset měsíců.

Inspirace je zřejmá. V 60. letech předcházely historickému přistání mise Mercury a Gemini a série letů Apolla v rychlém sledu. Dnes NASA po úspěšné nepilotované misi Artemis 1 a plánované pilotované Artemis 2 postupuje mnohem pomaleji. Artemis 2 má letos na jaře vyslat čtyřčlennou posádku na desetidenní oblet Měsíce, ale i zde se řeší technické komplikace, například problémy s tlakem helia či úniky kapalného vodíku při zkouškách.

Realita je tak méně romantická než titulky o návratu na Měsíc. Přesto nejde o krok zpět. Spíše o přiznání, že meziplanetární ambice nelze stavět na optimistických termínech. Půl století po posledním kroku člověka na lunárním povrchu se ukazuje, že cesta zpět není otázkou nostalgie, ale trpělivé inženýrské práce.

Zdroj: Space.com (odkaz)