Foto: Freepik

AI hlad po pamětech může změnit mapu trhu

Svět polovodičů zažívá další turbulentní období. Po pandemii, logistických výpadcích a výkyvech poptávky přichází nová vlna tlaku, tentokrát poháněná umělou inteligencí. Výrobci serverů a datových center objednávají obrovské objemy pamětí NAND a SSD, které jsou nezbytné pro provoz a trénování moderních AI modelů. A právě zde začíná problém pro běžnou spotřební elektroniku.

Podle informací shrnujících rozhovor s generálním ředitelem společnosti Phison, Pua Khein Sengem, může současná situace vyústit v krach či odchod části výrobců z trhu už do konce roku 2026. Phison patří mezi významné hráče v oblasti řadičů pro NAND flash a má dobrý přehled o tom, jak se trh s paměťmi vyvíjí. Pokud tedy jeho šéf mluví o vážném narušení rovnováhy, stojí za to brát to vážně.

Zaznívá, že produkce mobilních telefonů by mohla klesnout o 200 až 250 milionů kusů ročně. Výrazné omezení se má dotknout i počítačů a televizorů. Důvod je prostý. Výrobní kapacity paměťových čipů nejsou nafukovací a jejich rozšíření trvá roky. Přesměrování dodávek do segmentu AI serverů tak logicky znamená méně komponent pro klasickou elektroniku.

Kdo bere paměti a proč jich není dost

Zásadní roli hrají nové generace výpočetních akcelerátorů od společnosti Nvidia. Pokud se skutečně rozjede masová výroba další generace AI čipů s extrémními nároky na úložiště, mohou datová centra spotřebovat podstatnou část světové produkce NAND. Hovoří se o scénáři, kdy desítky milionů výkonných AI GPU budou vyžadovat desítky terabajtů SSD na kus. To představuje obrovský odběr, který běžný trh s notebooky či telefony nemůže přeplatit.

Výrobci pamětí jako Samsung, Micron Technology, SK Hynix nebo Kioxia sice investují do rozšiřování kapacit, jenže od oznámení nové továrny po reálnou produkci uběhnou zpravidla minimálně dva roky. Navíc výrobní zařízení pro polovodiče jsou samy o sobě nedostatkovým zbožím. Rychlé řešení tedy není na stole.

Dalším varovným signálem má být požadavek některých výrobců pamětí na víceleté předplatby či předplatby produkce dopředu. Takový model byl v elektronickém průmyslu dosud spíše výjimkou. Pokud se opravdu stává standardem, znamená to, že dodavatelé si jsou vědomi dlouhodobého napětí mezi nabídkou a poptávkou.

Je fér dodat, že kompletní rozhovor zazněl v čínštině a dostupné jsou zatím jen shrnující informace. Přesto zapadají do širšího obrazu. Ceny pamětí v posledních měsících kolísají, výrobci zařízení hlásí tlak na marže a segment AI serverů roste rychleji než zbytek trhu.

Z ekologického pohledu by někdo mohl namítnout, že menší produkce telefonů či notebooků může znamenat delší životnost zařízení a více oprav místo výměny. Realita je ale složitější. Celkový objem elektroniky neklesá, jen se přesouvá směrem k výkonným serverům a akcelerátorům s vysokou spotřebou energie. Úspora tedy není automatická.

Pro spotřebitele to může znamenat dražší zařízení, pomalejší obměnu modelových řad a menší nabídku u některých značek. Pro výrobce jde o existenční otázku. Kdo si nezajistí dostatek pamětí, může přijít o klíčové produktové řady. A rok 2026 tak nemusí být jen dalším datem v kalendáři, ale mezníkem, kdy se mapa spotřební elektroniky znatelně promění.

Zdroj: PCGamer.com (odkaz)