Foto: Freepik

NASA má plán, jak zničit asteroid 2024 YR4: stačila by jediná megatunová bomba

Když se koncem loňského roku objevila nová planetka označená jako 2024 YR4, vyvolala v astronomické komunitě pozdvižení. Těleso o průměru zhruba šedesát metrů se totiž na své dráze přibližuje k Zemi a podle prvotních výpočtů se zdálo, že by při nepříznivém vývoji mohlo naši planetu zasáhnout. Dnes už víme, že se to pravděpodobně nestane – ale přesto zůstává malé riziko střetu s Měsícem. A právě to přimělo NASA k vytvoření scénáře, který zní jako z filmu Armageddon.

Měsíc jako štít i hrozba

Měsíc je sice naším přirozeným ochráncem, ale v tomto případě by mohl být i problémem. Na rozdíl od Země nemá atmosféru, která by dokázala příchozí těleso zpomalit nebo rozložit. Kdyby asteroid 2024 YR4 skutečně dopadl na měsíční povrch, vytvořil by sice ohromující kráter viditelný i z dalekohledu, ale zároveň by rozmetal do okolí oblak drobných částic – mikrometeoritů.

Tyto prachové úlomky by se postupně rozšířily po okolí Země a ohrozily by satelity, vesmírné sondy i Mezinárodní vesmírnou stanici. V takovém případě by v nízkých oběžných drahách mohlo dočasně přibýt až tisíckrát více drobných projektilů než obvykle. A i zrníčko o velikosti písku, letící kosmickou rychlostí, dokáže prorazit satelit jako kulka.

Proč se mikrometeoritů vědci tolik bojí

Moderní kosmické lodě jsou na podobné srážky částečně připravené. Používají vícevrstvé ochranné obaly zvané Whippleovy štíty, které dokážou střepy rozptýlit. Jenže malé cubesaty – levné a lehké družice, které dnes tvoří většinu komerčního provozu na oběžné dráze – takovou ochranu nemají.

Případná srážka by mohla během několika dní zničit nebo poškodit celé konstelace satelitů, včetně sítě Starlink či dalších systémů zajišťujících internet a navigaci.

Kinetické vs. jaderné řešení

Studie NASA popisuje dvě možné cesty, jak asteroid zneškodnit:

  • Kinetické odklonění – narazit do tělesa těžkou sondou, aby se změnila jeho dráha.
  • Jaderné zničení – rozprášit asteroid výbuchem dřív, než se dostane příliš blízko.

Kinetický test už NASA provedla v roce 2022 v rámci mise DART, která úspěšně trefila měsíc Dimorphos a mírně změnila jeho oběžnou dráhu. Jenže efekt se projevil až po delší době – a v případě 2024 YR4 by už nemuselo být dost času.

Proto vědci otevřeně přiznávají, že nejrychlejší a nejefektivnější variantou by byl jaderný zásah.

Kdy by musela startovat raketa

Podle předběžných propočtů by k odklonění stačila jaderná nálož o síle zhruba 1 megatuny TNT, tedy asi padesátkrát silnější než bomba svržená na Hirošimu. Výbuch by musel proběhnout ve výšce nad povrchem asteroidu, aby jej rozmetal na menší úlomky.

Ideální okno pro start rakety by bylo na jaře 2030 nebo v roce 2031, přičemž detonace by proběhla několik měsíců před možným střetem. Tím by se úlomky rozptýlily a shořely či odletěly z nebezpečné dráhy.

Dvanáctitunová sonda místo bomby?

Druhá, méně výbušná varianta počítá s nasazením kinetické sondy o hmotnosti až 12 tun, která by asteroid zasáhla rychlostí přes 20 km/s. Tato možnost by mohla těleso rozdrtit na kusy menší než deset metrů, které by po případném dopadu už nepředstavovaly významné riziko.

Z praktických důvodů se vědci kloní právě k této variantě – není sice tak dramatická, ale nevyžaduje jaderné zbraně ve vesmíru, což by vyvolalo politické i etické otázky.

Realistické riziko, nebo jen cvičení?

Pravděpodobnost, že asteroid 2024 YR4 skutečně narazí do Měsíce, zůstává podle výpočtů pouze čtyřprocentní. To znamená, že mise zůstává spíše myšlenkovým experimentem a technologickým testem, nikoli reálným krizovým plánem.

Přesto jde o důležitý krok. Lidstvo tak může ověřit, zda teorie o planetární obraně obstojí i mimo simulace. NASA už dříve uvedla, že podobné studie pomáhají připravit protokoly pro případ, že by se jednou objevil opravdu nebezpečný objekt mířící k Zemi.

Konec světa? Spíš generálka

Asteroid 2024 YR4 tedy nejspíš neskončí jako dějová linka hollywoodského blockbusteru. Mnohem pravděpodobněji se stane laboratoří pro test vesmírné obrany, která může v budoucnu zachránit životy.

A i kdyby vše skončilo jen u výpočtů a modelů, jedna věc je jistá: NASA tím ukazuje, že už dávno neřeší jen lety na Mars, ale i to, jak včas odvrátit skutečnou vesmírnou katastrofu – dřív, než ji zahlédneme na obloze.

Zdroj: zive.cz (odkaz)