Foto: Freepik
Mýtus o čisté mobilitě se začíná drolit
Evropská unie sází na elektromobilitu jako na hlavní cestu ke „zelenější budoucnosti“. Green Deal tlačí automobilky i spotřebitele k opuštění spalovacích motorů, přestože infrastruktura i technologie mají stále své slabiny.
Studie kalifornské univerzity UCLA Fielding School of Public Health přitom přinesla zjištění, které tento ideál trochu nabourává. Vědci sledovali 47 lokalit s výkonnými rychlonabíječkami o výkonu 50 kW v Los Angeles County a měřili koncentraci jemných prachových částic PM2.5. Výsledky jsou překvapivé a pro zastánce bezproblémové elektromobility nepříjemné.
Rychlonabíječky víří prach víc než benzinky
Výsledky měření mluví jasně:
- běžné ulice: 7–8 µg PM2.5 na m³
- dálnice: 10–11 µg PM2.5 na m³
- čerpací stanice: cca 12 µg PM2.5 na m³
- rychlonabíječky: průměrně 15 µg PM2.5 na m³, maximum až 200 µg PM2.5 na m³
Jinými slovy, vzduch u nabíječek může být špinavější než u benzinek.
Problém je lokální, pár desítek metrů od stanice hodnoty prudce klesají, ale i tak to ukazuje, že elektromobilita má environmentální problémy, které se často zametají pod koberec.
Foto: Freepik
Ventilátory jako tichý viník
Hlavní příčinou je samotná technologie rychlonabíjení. Nabíječky převádějí střídavý proud na stejnosměrný, což generuje teplo. To musí být rychle odváděno pomocí výkonných ventilátorů, které při provozu víří prach v bezprostředním okolí stanice.
Částice PM2.5 jsou natolik jemné, že pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu. Jejich zdrojem není výfuk, ale hlavně opotřebení pneumatik, brzd a povrchů silnic. Paradoxně tak může být prostředí kolem elektromobilních nabíječek méně zdravé než kolem aut, která nám Green Deal zakazuje.
Elektromobily nejsou tak čisté, jak se tvrdí
Studie sice nepopírá, že elektromobily přinášejí v mnoha ohledech nižší lokální emise než spalovací vozy, ale zároveň ukazuje, že problém se jen přesouvá jinam.
- Prach z pneumatik a brzd je stejný, ať má auto baterii nebo nádrž.
- Výroba a likvidace baterií má svůj vysoký ekologický dopad.
- A teď se ukazuje, že infrastruktura samotná může vytvářet znečištění, o kterém se nemluví.
To je v rozporu s tím, jak Evropská unie elektromobilitu prezentuje – jako jedinou „čistou“ cestu vpřed.
Co s tím? Potřebujeme řešení, ne ideologii
Autoři studie sami navrhují možné řešení – instalaci mikrofiltrů do nabíjecích stanic. Jenže to je teprve začátek. Pokud máme opravdu usilovat o čistší ovzduší, musíme se dívat na celkový dopad technologií, ne jen na lokální emise.
Tlačit na zákaz spalovacích motorů bez toho, aby byla infrastruktura připravena, je krátkozraké. Elektromobily samy o sobě nejsou špatné, ale jejich ekologická dokonalost je mýtus.
Pokud se tyto problémy nebudou řešit, hrozí, že Green Deal povede spíš k novým komplikacím než k čistšímu životnímu prostředí.
Závěr
Studie UCLA odhaluje, že realita elektromobility je složitější, než jak ji prezentuje Evropská unie. Rychlonabíječky mohou lokálně zhoršovat kvalitu vzduchu, což je problém, který si zatím málokdo připouští.
Debata o dopravě budoucnosti by proto neměla stát na jediné technologii prosazované politickým rozhodnutím, ale na otevřeném zkoumání dopadů všech možností. Elektromobilita má své místo, ale není univerzálním řešením.
Zdroj: Novinky.cz (odkaz)