Foto: Freepik
Od Apolla k Artemis: Měsíc je opět v hledáčku mocností
Artemis III: Americký plán se rozjíždí
NASA si dala za úkol návrat lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. Třetí mise, Artemis III, má být tím zásadním milníkem – prvním přistáním lidí na Měsíci od roku 1972. Hlavní části rakety SLS (Space Launch System), která má posádku Artemis III vynést, už jsou téměř připraveny. Zatímco pomocné motory a horní stupeň už dorazily na Floridu, centrální stupeň se dokončuje v New Orleans.
Práce postupují krok za krokem: kyslíková i vodíková nádrž pro hlavní stupeň prošly klíčovými fázemi výroby a přesunuly se do hlavní montážní haly. Zatímco vodíková nádrž čeká na dodělávky pěnové izolace a instalaci systémů, kyslíková nádrž byla přemístěna do další buňky, kde proběhne finální izolační proces. Spojení hlavních částí do jednoho funkčního celku by mohlo nastat ještě do konce roku 2025.
Motorová sekce, která je již připravená v Kennedyho vesmírném středisku, bude k tělu rakety připojena až později – ve slavné hale VAB (Vehicle Assembly Building), kde kdysi vznikaly i rakety Saturn V.
Velkým otazníkem ale zůstává lander – lunární přistávací modul Starship od SpaceX. Jeho vývoj je zatím poznamenán několika neúspěchy. Testy ukazují pokrok, ale cíl přistát s lidmi na Měsíci do konce dekády zůstává velmi ambiciózní.
Foto: Freepik
Čína přidává plyn: Mengzhou a Lanyue
Zatímco americký program má jasné historické kořeny a zázemí, čínský program působí jako mladý vyzyvatel s překvapivou silou. Už dnes Čína úspěšně provozuje vlastní orbitální stanici a demonstrovala schopnost přistát s robotickými moduly na odvrácené straně Měsíce i na Marsu.
Plány na pilotované přistání jsou sice méně transparentní než v případě USA, ale dostupné informace ukazují, že Čína nespí. Nová nosná raketa CZ-10 pro pilotované mise prošla zkušebními zážehy a v roce 2026 má absolvovat první let. Následně mají přijít testy lunárního landeru Lanyue, pilotovaný oblet Měsíce (2028) a nakonec – zřejmě v letech 2029–2030 – pilotované přistání.
Celý systém počítá s dvěma starty: první raketa vynese přistávací modul, druhá loď Mengzhou s posádkou. Obě se spojí na oběžné dráze Měsíce, odkud přistoupí dva astronauti k sestupu na lunární povrch. Pokud se vše podaří, stane se Čína druhou zemí v historii, která zvládla měkké pilotované přistání na Měsíci.
Geopolitika i věda: Proč se vůbec vracet?
Americká administrativa hovoří o návratu na Měsíc jako o strategické nutnosti. Bývalý pilot a současný kandidát na ředitele NASA Jared Isaacman shrnul postoj USA slovy: „Je to závod, ve kterém nemůžeme riskovat prohru.“ Motivace je tedy dvojí: udržet technologické prvenství a vyslat vzkaz rivalům.
Na druhé straně ale návrat na Měsíc není jen o politice. Lunární základny mohou sloužit jako výzkumné stanice, testovací prostředí pro technologie určené pro Mars a především jako laboratoř pro nové objevy. Voda v lunárních kráterech, suroviny ve formě regolitů nebo možnost postavit radioteleskopy na odvrácené straně Měsíce – to vše jsou reálné cíle, které dávají závodu širší smysl.
Kdo bude první?
Přesné termíny obou programů se mohou měnit. Artemis III aktuálně směřuje ke startu kolem roku 2026–2027, ale vše závisí na vývoji landeru Starship. Čína by mohla dotáhnout vlastní přistání o několik let později – nebo překvapivě dříve, pokud zvládne zrychlit testy.
Přímé srovnání je složité: USA mají náskok ve zkušenostech a technologickém zázemí, Čína ale disponuje odhodláním, centralizovaným řízením a schopností rychle reagovat. A zatímco USA sázejí na komerční partnerství, Čína drží kontrolu pevně ve svých rukou.
Závěr: Měsíc jako odrazový můstek i symbol
Nový závod o Měsíc má jiné kulisy než ten v šedesátých letech, ale hraje se o podobně vysoké sázky. V sázce je nejen prestiž, ale i přístup k technologiím, datům, surovinám a dlouhodobému vlivu ve vesmíru. Ať už přistane první kdokoli, jedna věc je jistá: návrat na Měsíc bude mezníkem pro celé lidstvo – a jak pravil Eugene Cernan, možná i s nadějí a mírem.
Zdroj: Kosmonautix.cz (odkaz), https://www.nasaspaceflight.com