Foto: Freepik
Teď se ale objevilo něco, co by mohlo tuto otázku posunout mnohem dál. Čínské vozítko Ču-žung totiž v podzemních vrstvách severní polokoule objevilo struktury, které se až nápadně podobají pozůstatkům písečných pláží. Pokud se tato hypotéza potvrdí, znamenalo by to, že rudá planeta nebyla vždy jen mrazivou pouští, ale kdysi mohla připomínat svět s otevřenými vodními plochami – a snad i podmínkami pro život.
Stopy dávné vody na Marsu
Dnes je Mars nehostinným, chladným světem. Kapalná voda se na jeho povrchu neudrží – v řídké atmosféře by se okamžitě vypařila nebo zmrzla. A přesto na každém kroku nacházíme známky toho, že to tak vždy nebylo. Údolí připomínající říční koryta, sedimenty, které se mohly usazovat jen ve vodě, a dokonce i chemické složení některých hornin napovídají, že kdysi musela být situace jiná.
Planeta mohla mít hustší atmosféru, která udržela teplejší klima, a tím i podmínky pro existenci kapalné vody. A pokud zde voda skutečně tekla v takovém množství, musela se někde hromadit. Právě myšlenka dávného oceánu v severních nížinách se zdá být čím dál tím pravděpodobnější.
Foto: Freepik
Co objevilo čínské vozítko Ču-žung?
Ču-žung přistál na Marsu v rámci čínské mise Tchien-wen 1 a jeho hlavním úkolem bylo zkoumat povrch i podloží severních nížin. Klíčový objev se podařil díky speciálnímu radaru, který dokáže „nahlédnout“ pod povrch a odhalit vrstvy, které tam zůstaly skryté miliony, možná i miliardy let.
A právě v těchto podzemních vrstvách vědci našli cosi překvapivého – sedimenty s charakteristickou strukturou, která na Zemi odpovídá písečným plážím. Tyto vrstvy nesou znaky toho, že byly formovány v prostředí, kde v minulosti působila voda, a pokud skutečně vznikly tak, jak vědci předpokládají, znamená to, že Mars kdysi měl nejen moře či oceány, ale i pobřežní oblasti s pozvolnými písečnými svahy.
Dvě tváře Marsu: Proč je severní polokoule tak odlišná?
Mars je planetou dvou tváří. Zatímco jižní polokoule je poseta starými krátery a její krajina připomíná povrch Měsíce, severní polokoule vypadá zcela jinak – je hladší, s méně impaktními krátery. Tento rozdíl vědce dlouhodobě mate. Pokud by obě polokoule vznikaly ve stejném období, měly by mít zhruba stejný počet kráterů. Jenže severní část jich má výrazně méně, což znamená, že její povrch musel být někdy v minulosti přetvořen, překryt mladšími horninami nebo něčím jiným… třeba právě oceánem.
Tuto teorii podporuje i výšková mapa Marsu. Zatímco jižní polokoule je výše položená a kopcovitá, severní nížiny se zdají být ideálním místem, kde by se mohla voda shromažďovat. Pokud zde kdysi existoval oceán, pak měl zásadní vliv na geologický vývoj Marsu – mohl přispět k erozi, k tvorbě sedimentů a možná i ke vzniku podmínek, které by umožnily přítomnost mikrobiálního života.
Co bude dál? Potvrzení nebo vyvrácení teorie
Objev vozítka Ču-žung je fascinující, ale stále je potřeba další výzkum. Vědci budou chtít detailněji prozkoumat vzorky hornin, které by mohly potvrdit, že se skutečně jedná o usazeniny vytvořené vodou. Další kroky mohou přijít s novými misemi – například s plánovanými vzorky, které má přivést na Zemi mise Mars Sample Return.
Ať už se ukáže cokoliv, jedna věc je jistá: Mars nám stále neprozradil všechna svá tajemství a možnost, že kdysi hostil skutečný oceán, je teď o něco blíž realitě.
Zdroj: HN.cz (odkaz)