Foto: Freepik

Když cizí světlo posílá kameny: O Alpha Centauri a jeho mezihvězdné návštěvě

Když se řekne „návštěva z vesmíru“, většina lidí si okamžitě vybaví sci-fi scénáře plné mimozemšťanů a létajících talířů. Jenže skutečný vesmír píše mnohem méně okázalé, avšak o to podivuhodnější příběhy. A právě jeden z nich teď rozplétají astronomové při pohledu na náš nejbližší hvězdný soused – systém Alpha Centauri, vzdálený od Země přibližně 4,37 světelných let.

Nová vědecká studie naznačuje, že mezi tisíci objekty na okraji naší sluneční soustavy se mohou nenápadně skrývat „cizí“ asteroidy. Jsou to vesmírné balvany větší než 100 metrů, které k nám nejspíš přicestovaly z právě z Alpha Centauri. V oblasti známé jako Oortův oblak by se jich podle výpočtů mohlo nacházet až milion. Některé z nich se dokonce mohou vydávat i blíž k nám – do vnitřních částí sluneční soustavy.

Jak se zrodil nápad hledat vetřelce z jiných hvězd?

Za vším stojí inspirace prvními zaznamenanými mezihvězdnými objekty, které jsme v posledních letech měli možnost sledovat. V roce 2017 to byl podlouhlý záhadný útvar s názvem ‚Oumuamua, o dva roky později pak kometární návštěvník 2I/Borisov. Tyto objevy vzbudily obrovský zájem nejen veřejnosti, ale především vědců, kteří začali přemýšlet: Pokud už jsme zachytili takovéto cizince, odkud vlastně přicházejí? A kolik jich může být?

Alpha Centauri
Alpha Centauri

Foto: Freepik

Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Systém Alpha Centauri je vícehvězdný kolos, kde se kolem sebe točí hned tři hvězdy, včetně nejbližší Proximy Centauri. V tak složitém gravitačním prostředí je poměrně snadné, aby došlo k vychýlení menších objektů – asteroidů, komet i planetesimál, tedy zbytků z dob, kdy se systém teprve formoval. Tyto objekty pak mohou být vymrštěny ven, daleko za hranice svého domova, a pokud mají správný směr i rychlost, putují až k nám.

Jak vypadá „psí sprcha“ mezihvězdného materiálu?

Jeden z autorů studie, astronom Paul Wiegert, přirovnává Alpha Centauri k promočenému psovi, který po bahnité procházce energicky setřásá vše, co se mu drží na srsti. Jen místo kapek vody a bláta na nás prší asteroidy a prachové částice. A co je na tom nejzajímavější? Podle simulací trvajících přes 100 milionů let je tato kosmická sprcha poměrně pravidelná.

Zhruba 50 objektů ročně může pronikat až k vnějším hranicím Oortova oblaku. Ačkoliv jen mizivé procento z nich doputuje blíž ke Slunci, a tedy i Zemi, samotný fakt, že tu Alpha Centauri pravidelně „zasypává“ naši soustavu materiálem, je ohromující.

Jsou vetřelci mezi námi právě teď?

Statisticky vzato, pravděpodobnost, že se momentálně nějaký objekt z Alpha Centauri nachází uvnitř dráhy Saturnu, je zhruba jedna ku milionu. To není mnoho, ale při pohledu na astronomické měřítka nejde o úplně zanedbatelné číslo. Navíc podle autorů výzkumu se množství tohoto materiálu bude v následujících tisíciletích ještě zvyšovat. Důvod je jednoduchý – Alpha Centauri se k nám pomalu přibližuje a svého nejbližšího bodu dosáhne přibližně za 28 000 let.

Co by objev mezihvězdného asteroidu znamenal?

Vědecky jde o naprosto průlomovou příležitost. Představte si, že bychom mohli analyzovat kus horniny, který vznikl ve zcela jiné planetární soustavě. Co bychom z něj mohli vyčíst? Jaké chemické složení má jiná část galaxie? Obsahují tyto asteroidy látky, které se u nás nevyskytují? Nebo dokonce klíčové složky pro vznik života? To vše jsou otázky, na které bychom při podobném objevu mohli začít hledat odpovědi.

A to nejlepší? Na rozdíl od náročných a drahých meziplanetárních sond, které musíme vysílat k asteroidům v našem systému, by k nám tento materiál dorazil „zdarma“. Stačilo by jej jen najít, zachytit a analyzovat.

Co nás čeká dál?

Výzkum rozhodně nekončí u Alpha Centauri. Astronomové chtějí podobné simulace provést i pro další blízké hvězdné systémy. Je možné, že některé z nich jsou ještě aktivnější „dárci“ mezihvězdného odpadu. Pokud zjistíme, odkud a jak často k nám podobný materiál putuje, můžeme lépe plánovat jeho hledání i studium. A kdo ví – možná jednoho dne zjistíme, že jsme už dávno obklopeni pozůstatky jiných světů.

Závěrem

Vesmír je plný překvapení, a jak se zdá, některá z nich máme doslova za rohem. Milion asteroidů z Alpha Centauri ve sluneční soustavě zní jako výjev z románu, ale věda nám ukazuje, že realita může být ještě fantastičtější. A kdo ví – třeba právě teď, při pohledu na noční oblohu, míří k Zemi jeden z těchto dávných poutníků z cizí hvězdy.

Zdroj: Space.com (odkaz)