Foto: Magnific

Letní bouřka nemusí skončit jen krátkým výpadkem proudu a zablikáním světel. Pro moderní domácnost může znamenat zničenou televizi, router, počítač, zabezpečovací systém, nabíječky nebo řídicí elektroniku plynového kotle. Problém je v tom, že dnešní spotřebiče už dávno nejsou jednoduché přístroje s vypínačem a kabelem. Uvnitř mají citlivé obvody, zdroje, procesory a komunikační moduly. Právě ty přepětí často odnese jako první.

Hasičský záchranný sbor ČR upozorňuje, že blesk nemusí udeřit přímo do domu. Stačí zásah do elektrického vedení, telefonní linky, antény nebo jiného vodiče. Přepěťový impuls se pak může šířit dál a poškodit spotřebiče i ve vzdálenosti několika kilometrů. To je důvod, proč lidé někdy po bouřce najdou doma mrtvý router, zatímco sousední světla normálně svítí a jističe nevypadly.

Vypnutý spotřebič není totéž co odpojený spotřebič

Častý omyl je představa, že stačí televizi vypnout ovladačem nebo vypínačem na prodlužovačce. Nestačí. HZS výslovně uvádí, že před bouřkou je vhodné odpojit od elektrické sítě spotřebiče, které nemusí být v provozu, a zároveň odpojit i anténní přípojku, telefonní linku nebo datové kabely. Jinými slovy, riziko nejde jen ze zásuvky. Do televize může přijít po anténě, do modemu po telefonním nebo datovém vedení a do počítače přes síťovou infrastrukturu.

Záludné je i to, že poškození nemusí být okamžitě viditelné. Některý přístroj odejde hned. Jiný začne padat, restartovat se, ztrácet Wi-Fi, pískat ve zdroji nebo se tvářit normálně, ale jeho životnost se výrazně zkrátí. Přepětí je krátký impuls, někdy trvá jen zlomky sekundy, ale elektronice to stačí.

Přepěťová ochrana není jen lišta pod stolem

Prodlužovačka s nápisem „surge protection“ může pomoci, ale nelze ji brát jako kompletní ochranu domu. Technické příručky k přepěťovým ochranám pracují s vícestupňovým řešením. První stupeň T1 se řeší u vstupu vedení do objektu, druhý stupeň T2 v rozvaděči a třetí stupeň T3 až u citlivých zařízení. Právě běžná zásuvková ochrana nebo chráněná lišta odpovídá až poslednímu stupni ochrany.

To je zásadní rozdíl. Pokud se velká část energie přepěťové vlny nezachytí už v rozvaděči, levná lišta u televize nemusí mít šanci. Neznamená to, že je zbytečná. Znamená to jen to, že sama o sobě není zázračný štít proti blesku. U rodinných domů, chat, starších instalací nebo objektů na vyvýšeném místě dává smysl nechat stav elektroinstalace posoudit elektrikářem. Správně navržená ochrana musí odpovídat typu sítě, stavu rozvaděče, uzemnění i tomu, zda je na domě hromosvod.

HZS zároveň připomíná, že přepěťová ochrana nenahrazuje hromosvod. Hromosvod řeší hlavně bezpečné svedení bleskového proudu a ochranu stavby před požárem nebo poškozením. Ochrana elektroniky je další samostatná kapitola.

Praktické pravidlo je přitom jednoduché. Když se blíží silná bouřka a spotřebič nemusí běžet, vytáhnout ho ze zásuvky. U televize odpojit i anténu. U modemu a routeru počítat také s datovým vedením. U počítače myslet na zálohu důležitých dat, protože zničený zdroj je nepříjemnost, ale ztracené fotky, práce nebo účetnictví bolí víc.

Blesk podle HZS dosahuje napětí 10 až 50 milionů voltů, proud může vystoupat až k 50 000 ampérům a teplota v kanálu výboje až k 30 000 stupňům Celsia. To nejsou hodnoty, proti kterým by obstála anonymní prodlužovačka za pár korun jen proto, že má červený vypínač. U drahé domácí elektroniky se proto vyplatí přemýšlet dřív, než se obloha zatáhne.

Zdroje:
https://hzscr.gov.cz/clanek/jak-se-chovat-behem-bourky-a-jak-ochranit-obydli-pred-uderem-blesku.aspx
https://www.oez.cz/files/editor_source/Dokumenty/Katalogy/Minia/OEZ-Prirucka-Minia-Prepetove-ochrany-CZ.pdf