Foto: ITTB

Robotické vysavače se často ukazují v dokonale čistých bytech, kde na zemi leží pár drobků a lesklá podlaha vypadá dobře ještě před začátkem testu. Roborock Saros 20 jsem ale pustil do úplně jiného prostředí. Šlo o starší prostor bývalé fabriky s původním linem, o které se dlouhé roky nikdo pořádně nestaral. Na podlaze byly zbytky špíny, stopy po práci, drobky, prach i horší místa, která by pro běžnou ukázku výrobce nikdo dobrovolně nevybral.

A právě proto byl test zajímavý. Saros 20 po spuštění nejdřív vyjel ze stanice, umyl si mopy a začal si prostor načítat. Ovládat se dá přímo tlačítkem na těle, ale hlavní smysl dává samozřejmě aplikace, kde se řeší mapování, místnosti a nastavení úklidu. V prvních minutách bylo vidět, že se robot nesnaží jen bezhlavě jezdit po místnosti. Skenuje okolí, drží trasu a postupně si skládá prostor tak, aby neuklízel chaoticky.

Největší rozdíl byl vidět u vytírání. Na starém linu se za robotem objevovala jasně čistší stopa. Nebyl to efekt dokonale vyleštěné nové podlahy, ale reálný rozdíl mezi místem před úklidem a po něm. U takhle zanedbaného povrchu samozřejmě nejde čekat zázrak na jedno přejetí. První voda bude špinavá, mopy dostanou zabrat a stará podlaha má svoje limity. Přesto Saros 20 ukázal, že při pravidelném používání dokáže podlahu udržovat v mnohem lepším stavu než občasné ruční vytření ve spěchu.

Vysávání překvapilo hlavně u větších nečistot

Zajímavější část přišla ve chvíli, kdy se na zem nasypaly větší kousky polystyrenu. Tady se dobře ukázala práce bočního kartáče. Ten nečistoty neodkopával náhodně pryč, ale viditelně je hrnul směrem pod hlavní kartáče. Robot je postupně nabíral a i větší kousky dokázal spolknout bez toho, aby se kolem nich jen opatrně motat.

Tohle je přesně situace, kterou člověk v běžné specifikaci nepozná. V tabulce najdete výkon, výdrž, hlučnost nebo typ navigace, ale až reálný nepořádek ukáže, jestli robot jen dobře vypadá, nebo skutečně pracuje. Roborock Saros 20 má podle parametrů laserovou a LiDAR navigaci, výdrž až 200 minut, nabíjení zhruba 2,5 hodiny, hlučnost kolem 63 dB a nízké tělo s výškou přibližně 7,98 cm. Důležitější než samotná čísla ale je, že v praxi působí jistě. Ne jako hračka, která se lekne každé drobnosti.

Velkou roli hraje také stanice. Robot si v ní čistí mopovací návleky, dobíjí se a u tohoto typu řešení odpadá část otravné údržby, kvůli které levnější roboty často skončí po pár týdnech v rohu. Samozřejmě ani tady to není úplně bez práce. Nádržku na vodu je potřeba řešit, špinavou vodu vylít a u extrémně zanedbané podlahy není fér čekat, že robot nahradí generální úklid.

Dává smysl hlavně tam, kde má uklízet pravidelně

Roborock Saros 20 není levný robotický vysavač a nemá smysl ho hodnotit jako obyčejný doplněk do domácnosti. V cenové kategorii kolem vyšších desítek tisíc korun už člověk čeká, že nebude platit jen za značku, ale za pohodlí, samostatnost a reálný výkon. V tomhle směru dává Saros 20 smysl hlavně tam, kde bude jezdit pravidelně. Tedy v domácnosti se zvířaty, dětmi, větší podlahovou plochou nebo prostě tam, kde se prach, drobky a běžný nepořádek objevují každý den.

Po první zkušenosti na horší podlaze působí Saros 20 velmi dobře. Vysává přesvědčivě, vytírání má viditelný efekt a navigace nepůsobí ztraceně ani v prostoru, který není připravený jako showroom. Slabší stránkou zůstává hlavně cena a fakt, že u hodně špinavé podlahy je potřeba brát první úklidy spíš jako postupné zlepšování než okamžitou proměnu.

Jako uživatelská zkušenost ale dopadl Roborock Saros 20 pozitivně. Nejvíc mě přesvědčil právě tím, že nebyl testovaný v ideálních podmínkách. Dostal staré lino, prach, zbytky nepořádku a větší kousky polystyrenu. A místo toho, aby se z toho stal trapný boj s překážkami, robot prostě uklízel. Přesně to je u podobného zařízení nakonec nejdůležitější.

Děkujeme za spolupráci společnosti Roborock.

Zdroj: uživatelské hodnocení ITTB