Foto: Freepik

Je lákavé věřit, že automatizace a umělá inteligence vezmou lidem z rukou únavné úkoly a pracovní den se tím zklidní. Realita ale často funguje jinak. Jakmile se práce zrychlí, laťka očekávání se posune. To, co dřív stačilo, najednou nestačí. A volný prostor, který technologie vytvoří, se rychle zaplní dalšími úkoly.

Právě na tento efekt upozorňuje případová studie, na níž pracovali výzkumníci z University of California, Berkeley. Osm měsíců sledovali firmu zhruba se dvěma stovkami zaměstnanců, kde nebylo používání AI povinné. Nástroje byly jednoduše k dispozici. Přesto se pracovní tempo výrazně zrychlilo. Lidé řešili širší škálu úkolů, přebírali části práce kolegů a často pracovali déle, aniž by to po nich někdo výslovně chtěl.

Rychlost jako nová norma

Studie popisuje prostředí typické pro dnešní kanceláře znalostních pracovníků. Vývojáři, lidé komunikující přes Slack, práce s kódem i textem. AI zde nevedla k úsporám času, ale k jeho zaplnění. Zaměstnanci začali během schůzek nenápadně zadávat prompty, pracovali při čekání na načtení dat nebo během oběda. Některé role se rozšiřovaly natolik, že se odkládalo najímání nových lidí, protože stávající tým byl schopen práci absorbovat.

Podobný pohled zaznívá i z vedení technologických firem. Sam Altman opakovaně mluvil o tom, že mu AI umožňuje zkoušet víc věcí rychleji, ale zároveň přiznává, že tempo je někdy těžké udržet. Tento přístup může fungovat v prostředí startupů, kde se počítá s extrémním nasazením. Pro běžné zaměstnance ale může znamenat dlouhodobý tlak bez jasných hranic.

Spokojenost, která se nepočítá v úkolech

Data z průzkumů ukazují, že většina lidí nehledá v práci nekonečné zvyšování výkonu. Podle Pew Research Center jsou pro zaměstnance nejdůležitější vztahy s kolegy. Právě ty bývají v prostředí permanentního zrychlování první na ráně. Učení nových dovedností a rozšiřování kompetencí přitom patří mezi méně ceněné aspekty práce.

Kritické hlasy zaznívají i z firem, které AI nasadily ve velkém. Zaměstnanci CrowdStrike si v minulosti stěžovali, že místo slibovaného odlehčení musí víc kontrolovat výstupy AI a pracovat déle bez odpovídající odměny. Výsledkem není pocit úlevy, ale únava a klesající morálka.

Zkušenosti z praxe tak naznačují, že umělá inteligence sama o sobě pracovní život nezlepší. Bez jasných pravidel a respektu k lidským limitům se z nástroje na pomoc stává další motor, který žene pracovní tempo stále výš. A ne každý chce běžet rychleji jen proto, že to technologie umožňuje.

Zdroj: Gizmodo.com (odkaz)