Foto: Freepik

Semafory patří k těm věcem, které už bereme jako samozřejmost. Červená – stát, žlutá – připravit se, zelená – jet. Jednoduché, srozumitelné, funkční. Po celém světě vypadají skoro stejně a už více než jedno století se jejich princip zásadně nezměnil. Přesto se právě teď objevuje myšlenka, která může běžné křižovatky posunout do úplně nové éry.

Proč zrovna bílá?

Pokud se to na první pohled zdá jako zbytečný výstřelek, vědci z americké Státní univerzity v Severní Karolíně to vidí jinak. Jejich návrh vznikl z jednoduché úvahy: čím více autonomních aut se kolem křižovatky pohybuje, tím lépe jsou schopná se mezi sebou domluvit. Vozidla si v reálném čase předávají informace o své poloze, rychlosti, úmyslech a dokážou si vytvořit vlastní „mikroorganizaci“.

Semafor
Semafor

Foto: Freepik

A právě to má na semaforu oznamovat blikající bílé světlo.

Na první dobrou to zní skoro futuristicky, ale princip je překvapivě jednoduchý. Pokud se v okolí sejde dost autonomních vozů, přebírají řízení provozu právě ony. Semafor jim jen dává signál: „Dohodněte se sami.“ A řidičům v běžných autech tím říká: „Držte se auta před sebou a následujte jeho tempo.“

Pro člověka se tak nic nemění – jen ztratí pocit, že stojí u semaforu, který „nic nedělá“.

Mají autonomní auta šanci řídit křižovatku?

Z dnešního pohledu je takový scénář dost odvážný. Autonomní vozy zatím nejsou v běžném provozu rozšířené, i když jejich počet roste a v některých městech USA už patří k běžnému koloritu.

Studie však ukazuje, že když se jich v okolí křižovatky sejde dostatečný počet, mohou zkrátit zdržení o jednotky až desítky procent, v extrémních případech dokonce téměř o sto. To je hodnota, která si zaslouží pozornost i těch, kteří jinak o novinkách v dopravě příliš nepřemýšlejí.

Pozoruhodné je i to, že se zlepšení neprojeví jen na jedné křižovatce. Pokud by se systém rozšířil, mohl by plynuleji pracovat celý provoz v širším okolí. Méně zastavování, plynulejší proudění vozidel a nižší spotřeba paliva.

A pokud by se autonomní vozy jednou staly většinou, znamenalo by to zcela nový způsob řízení dopravy.

Co to bude znamenat pro řidiče?

Možná nejdůležitější zpráva z celé studie je ta, že se od řidičů neočekává žádná nová zkouška. Nikdo se nebude muset učit nová pravidla. Nemá jít o další zmatek v dopravních předpisech, ale o logický signál, který bude dávat smysl i bez dlouhého vysvětlování.

Bílá znamená:
„Následuj auto před sebou, autonomní provoz se postará o zbytek.“

V podstatě to připomíná situaci, kdy se řidič nechává vést kolonou – jen tentokrát by „kolonu“ řídila souhra vozů, které si mezi sebou posílají přesné digitální instrukce.

Jak reálné je, že bílá barva dorazí na evropské semafory?

Tady přichází ta méně optimistická část. I kdyby se výzkum dál rozvíjel a testování dopadlo dobře, instalace čtvrté barvy do běžného provozu bude složitá. Znamená to měnit techniku, legislativu i výuku řidičů. To je proces, který trvá roky – někdy i desetiletí.

Evropa navíc postupuje v těchto věcech pomaleji než USA, a tak není příliš pravděpodobné, že by se podobný experiment dostal na evropské silnice brzy. Změna by musela projít nejen národními úřady, ale i širšími evropskými schvalovacími procesy.

Přesto jde o téma, které bude sílit

Autonomní řízení se vyvíjí rychle a dopravní infrastruktura mu dříve či později bude muset přizpůsobit prostor. Možná to bude bílá barva, možná něco jiného – princip je ale stejný: dopravní systém budoucnosti už nebude založený jen na lidském rozhodování.

Ať máme k autonomním vozům jakýkoliv vztah, jedno je jisté: pokud někdy opravdu sníží kolony o desítky procent, bude o takových změnách chtít slyšet každý, kdo tráví denně hodiny na cestách.

Zdroj: Garaz.cz (odkaz)