Foto: Freepik
„Jedna je I, deset X, sto C…“ – tohle základní schéma římských číslic zná snad každý. Ale co když chceme zapsat nulu? Jakým písmenem se značí? Žádným.
Nula totiž v římském číselném systému neexistuje.
A to není nedopatření – je to důsledek doby, ve které tento systém vznikal. Římané používali své číslice především pro obchod, účetnictví a evidenci majetku. Zkrátka všude tam, kde bylo potřeba znázornit množství něčeho konkrétního – dobytka, zboží, vojáků. Když něco nebylo, prostě to chybělo. Zapsat „nic“ zkrátka nebylo třeba.
Přesto znali slovo „nulla“, které znamenalo „nic“. Chápali tedy pojem prázdnoty, ale nepotřebovali ho zaznamenávat jako matematický symbol. Právě to je důvod, proč v římské matematice nenajdeme žádnou nulu – a také důvod, proč byl tento systém dlouhodobě nepraktický pro složitější výpočty.
Foto: Freepik
Proč je nula důležitější, než se zdá
Až indický matematik Brahmagupta (kolem roku 600 n. l.) vytvořil formální pojetí nuly jako samostatného čísla. Nejen jako symbolu prázdnoty, ale jako aktivního prvku v matematice. Díky tomu se otevřely nové možnosti: počítání s nulou, záporná čísla, desetinný systém, algebra…
Dnes nulu vnímáme jako samozřejmou. Ale po staletí byla považována za zbytečnost nebo dokonce nebezpečný abstraktní koncept.
A mimochodem: nula je sudé číslo. Podle matematické definice je sudé to číslo, které lze dělit dvěma beze zbytku. A 0 ÷ 2 = 0. Takže ačkoliv působí výjimečně, nula se řadí mezi sudé hodnoty.
A co rok 0? Existoval vůbec?
Další háček nastává při pohledu do kalendáře. Když se mění letopočet z „před naším letopočtem“ na „našeho letopočtu“, není tam žádný rok 0. Rok 1 př. n. l. je okamžitě následován rokem 1 n. l.
Tato „časová díra“ vznikla při zavedení našeho letopočtu mnichem Dionysiem Exiguem v roce 525. Ačkoliv jeho systém měl označit rok narození Krista jako výchozí bod, nezačíná na nule, ale rovnou na jedničce. Rok 0 tedy v našem kalendáři chybí.
Pozdější astronomové, například Jacques Cassini v 18. století, tento problém řešili zavedením „astronomického roku 0“. Podle něj je rok 0 mezi -1 (př. n. l.) a 1 (n. l.). Ale v běžném datování se tento mezistupeň oficiálně nepočítá.
Shrnutí:
- Nula není součástí římského systému – Římané ji nepotřebovali, protože jejich číslice byly určeny hlavně pro praktické účely.
- Slovo „nulla“ sice znali, ale jako matematický symbol zůstávala nula nevyužitá.
- Matematicky je nula sudé číslo, protože je dělitelná dvěma.
- V kalendáři klasický rok 0 neexistuje, i když astronomové jej používají.
- Opravdové použití nuly jako čísla přichází až s arabskými číslicemi a indickou matematikou.
Zdroj: Science.howstuffworks.com (odkaz)