Foto: Freepik
Jednou z hlavních hrozeb jsou trhliny v ruském servisním modulu Zvezda, které byly na stanici identifikovány už v minulých letech. Ačkoliv se tyto problémy dosud dařilo udržet pod kontrolou, experti NASA a Roskosmosu stále netuší, co je způsobuje – ani jak jim předejít.
Není vyloučeno, že jde o známky únavy materiálu. Modul Zvezda je totiž ve vesmíru už více než 20 let a stárne rychleji, než se původně očekávalo. Jakýkoli výraznější rozpad by mohl vést k narušení hermetického těsnění stanice – a v nejhorším případě i k nutné evakuaci posádky.
SpaceX jako poslední záchrana – ale až za pár let
NASA mezitím pověřila společnost SpaceX vypracováním plánu pro nouzovou evakuaci astronautů, stejně jako návrhem zařízení pro řízené navedení ISS do atmosféry – tzv. U.S. Deorbit Vehicle (USDV). Ten má být připraven nejpozději do roku 2031, kdy se plánuje oficiální konec stanice.
Foto: Freepik
Ale právě tady nastává zásadní problém. Pokud by bylo potřeba ISS odstranit dříve než se počítá, SpaceX zkrátka nebude připravena. V takovém případě by musela NASA improvizovat – a riskovat neřízený pád stanice.
Předčasný deorbit by totiž mohl vést ke kontrolované, ale i nekontrolovatelné destrukci, kdy by části konstrukce, které neshoří v atmosféře, dopadly na zemský povrch. Ačkoliv většina trosek shoří, některé mohou přežít – a právě to vyvolává největší obavy.
Politika a rozpočtové škrtání: Kdo zaplatí za bezpečný konec?
Další hrozbu představují rozpočtové škrty, které výrazně omezují schopnosti NASA dostát svým závazkům vůči stanici. První krok k tomu podnikla už administrativa Donalda Trumpa, která se pokusila snížit výdaje na provoz ISS a přesměrovat finance jinam.
Podle poradního panelu ASAP se tak NASA dostává do začarovaného kruhu: na jedné straně musí stanici udržovat a rozvíjet, na straně druhé má méně prostředků na výzkum, údržbu, zásobování i plánované vyřazení ISS z provozu.
Hrozí, že pokud nedojde ke změně rozpočtové politiky, nebude mít NASA prostředky ani na běžný provoz stanice, natož na její bezpečné ukončení. A právě v tomto bodě začínají experti mluvit o reálné hrozbě neřízeného rozpadu ISS.
Co by pád ISS znamenal?
ISS se nachází na oběžné dráze přibližně 400 km nad Zemí. V případě deorbitu je plánováno, že bude navedená nad neobydlenou oblast Tichého oceánu, tzv. „hřbitov satelitů“. Pokud by však došlo k neočekávané havárii, kontrola nad její dráhou by mohla být ztracena.
Simulace ukazují, že až 20 % hmoty stanice by mohlo dopadnout na povrch planety. Ačkoliv pravděpodobnost zásahu konkrétního místa je malá, riziko pro obydlené oblasti existuje.
Prozatím NASA uklidňuje veřejnost s tím, že riziko zůstává nízké, ale i samotný fakt, že se o takovém scénáři vážně diskutuje, ukazuje, že největší technický projekt lidstva míří ke svému konci – a možná ne zcela plánovanému.
Co bude dál?
Zatím se ISS drží na oběžné dráze a pokračuje v misích i výzkumu. Každý den na ní probíhá vědecká práce, komunikace se Zemí a mezinárodní spolupráce. Ale budoucnost visí ve vzduchu – doslova.
🛰️ Závěr je jasný: ISS může sloužit dál, ale jen pokud bude dostatečně financována, pečlivě udržována a bezpečně ukončena. Bez toho hrozí nejhorší možný scénář – a ten už nepatří do žánru sci-fi.
Zdroj: npr.org (odkaz)