Foto: Freepik

Když se v únoru 2024 začaly v americké vesmírné agentuře NASA rušit programy spojené s podporou diverzity a začleňování (známé pod zkratkou DEI – Diversity, Equity, Inclusion), jen málokdo čekal, že dopady přijdou tak rychle. Programy, které ještě nedávno oslavovaly různost týmů a otevíraly dveře talentům z menšinových skupin, začaly mizet doslova ze dne na den. Změna, která přišla z politického vrcholu, však pronikla až k těm nejnižším úrovním výzkumu – k univerzitám, studentům i konkrétním projektům. A právě teď se ukazuje, jak křehké bylo celé úsilí o rozmanitější a otevřenější vědu.

Konec jedné éry: Jak Trumpovo rozhodnutí změnilo pravidla hry

22. ledna 2024 podepsal prezident Donald Trump exekutivní příkaz, kterým nařídil federálním institucím ukončit jakékoli aktivity související s DEI. Oficiálním cílem bylo odstranit prý zbytečné a diskriminační mechanismy a vrátit důraz na individuální schopnosti a výkon jednotlivce. NASA, coby vlajková loď amerického vědeckého pokroku, reagovala okamžitě.

První obětí se stal program Here to Observe (H2O), který byl symbolem snahy NASA přivést do kosmického výzkumu studenty z nedostatečně zastoupených komunit. Program, jenž od roku 2021 podporoval univerzity a umožňoval studentům pracovat po boku špičkových vědců, byl během několika dnů zastaven. Mnohé granty byly zmrazeny a klíčové smlouvy zrušeny. Výsledek? Desítky projektů se zastavily uprostřed práce. Tam, kde se ještě nedávno připravovaly nové technologie pro průzkum Měsíce nebo Marsu, dnes panuje nejistota.

NASA diverzifikuje
NASA diverzifikuje

Foto: Freepik

Ztráta, která bolí: Co říkají vědci

Na problém rychle upozornily i vědecké časopisy Science, Nature a Scientific American. Podle jejich analýz se NASA nejen vzdává rozmanitosti, ale hlavně přichází o klíčové talenty. Podpora DEI prý nebyla jen politickým gestem – vedla k reálným výsledkům v podobě úspěšných misí, inovativních nápadů a lepší spolupráce.

Slovenská astrobioložka Michaela Musilová, která dlouhodobě spolupracuje s NASA, popisuje, jak zásadní vliv měly tyto programy na přístup lidí, kteří by se jinak do kosmického výzkumu nikdy nepřihlásili:
„Když viděli, že uspěli jiní lidé s podobným zázemím, dodalo jim to odvahu. Postupně se nám hlásilo více žen než mužů, a čím rozmanitější byly týmy, tím úspěšnější mise jsme měli.“

Právě rozmanité zkušenosti a pohledy prý přinášely originální řešení, která by homogenní kolektiv nemusel nikdy najít. Ostatně, historie NASA je plná příkladů, kdy tlak na otevřenost vedl k průlomům – ať už šlo o první astronautky, nebo specialisty z menšinových komunit, kteří se podíleli na největších úspěších agentury.

První oběti: Projekty bez budoucnosti

Jedním z nejhmatatelnějších dopadů je zastavení práce na radiometru na Hornickém a technologickém institutu v Novém Mexiku, kde studenti, převážně hispánského původu, spolupracovali s týmem sondy Lunar Reconnaissance Orbiter. Nedokončený projekt teď ohrožuje nejen jejich studijní výsledky, ale i pokračování výzkumu měsíčních zdrojů.

Navíc se ruší exkurze, mentorství a odborné konzultace, což byly pro studenty klíčové momenty propojení akademického světa s praxí. Bez financování z NASA se snižují jejich šance na navázání profesionálních kontaktů a vstup do prestižních vědeckých institucí.

Krok zpět?

Ironií zůstává, že právě za prezidenta Trumpa se diverzita stala oficiální hodnotou NASA. V roce 2020 ji tehdejší ředitel Jim Bridenstine zařadil mezi pilíře agentury. Dnes už po této zmínce na webu NASA není ani stopy.

Vědecká komunita se snaží reagovat. Otevřené dopisy, petice a protestní vyjádření už podepsaly tisíce expertů, kteří varují před dlouhodobými následky. Kritici z řad vědců zdůrazňují, že škody nemusí být okamžité, ale projeví se v průběhu let – například v nižší účasti menšin v kosmických projektech, pomalejším pokroku v inovacích nebo menším počtu mezidisciplinárních spoluprací.

Co bude dál?

Zůstává otázkou, zda se některé programy ještě podaří zachránit soudní cestou, nebo jestli půjde o definitivní konec éry inkluzivního výzkumu v NASA. Michaela Musilová ale upozorňuje, že klíčem k úspěchu vesmírných projektů je právě různorodost myšlení a zkušeností:
„Bez ní se můžeme připravit o lidi, kteří přinesou nové nápady, odvahu a inovace. A to by byl pro celý kosmický výzkum obrovský krok zpět.“

Zrušení programů DEI v NASA neznamená jen konec několika grantů nebo seminářů. Znamená zásadní změnu filozofie, která dosud pomáhala otevírat dveře talentům z celého světa a přinášela skutečné výsledky. Budoucnost ukáže, zda se tento krok stane jen krátkou epizodou, nebo trvalým zlomem, který ovlivní podobu kosmonautiky na další desetiletí.

Zdroj: CeskaTelevize.cz (odkaz)