Foto: Freepik
Umělá inteligence v kancelářích: tajný pomocník nebo bezpečnostní riziko?
Moderní technologie zásadně mění způsob, jakým lidé pracují. Umělá inteligence (AI) se stává neodmyslitelnou součástí mnoha profesí, ať už jde o kancelářské práce, vývoj softwaru nebo kreativní činnosti. Zatímco některé firmy již AI aktivně implementují do svých procesů, jiné jsou vůči ní skeptické a regulují její používání. Jenže realita vypadá jinak – mnoho zaměstnanců se rozhodlo vzít situaci do vlastních rukou a využívá AI nástroje bez vědomí svých zaměstnavatelů.
Důvody pro toto „stínové využívání AI“ jsou různé. Někteří pracovníci se nechtějí zdržovat byrokracií a schvalovacími procesy, jiní nejsou spokojeni s nástroji, které jim firma nabízí, a tak hledají efektivnější alternativy. Nejde jen o vývojáře nebo specialisty na IT – AI využívají i marketingoví pracovníci, analytici či administrativní pracovníci, aby si zjednodušili opakující se úkoly.
Foto: Freepik
To ale přináší řadu otázek. Je tento přístup skutečně neškodný? Nebo může vést k bezpečnostním problémům, úniku citlivých dat a narušení důvěry mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem? A jak by na tento fenomén měly firmy reagovat?
Polovina zaměstnanců využívá AI bez souhlasu nadřízených
Podle průzkumu společnosti Software AG přibližně polovina zaměstnanců pracujících v kancelářských či IT profesích využívá AI bez oficiálního povolení zaměstnavatele. Důvody jsou prosté – někdy firma žádné nástroje AI nenabízí, jindy zaměstnanci preferují vlastní řešení.
John, softwarový inženýr v jedné z technologických firem, se k tomu vyjádřil jasně: „Je snazší získat odpuštění než povolení.“ Přestože jeho zaměstnavatel oficiálně podporuje AI nástroje jako GitHub Copilot, on sám dává přednost jinému – Cursoru, který mu podle jeho slov více vyhovuje.
„Cursor mi umožňuje doplnit patnáct řádků kódu najednou a práce mi tak jde mnohem rychleji. Prostě se cítím produktivnější,“ vysvětluje John a dodává, že žádné firemní pravidlo vlastně neporušuje – pouze si zjednodušuje práci efektivnějším nástrojem.
Podobně smýšlí i Peter, produktový manažer ze společnosti zabývající se ukládáním dat. Jeho zaměstnavatel dovoluje pouze použití Google Gemini AI, ale on sám preferuje ChatGPT, ke kterému přistupuje přes vyhledávač Kagi. „Může mi pomoci lépe analyzovat nápady a vytvářet strategii. Navíc umí shrnovat videa, což mi šetří hodiny času,“ vysvětluje.
Firmy se obávají, že zaměstnanci využívající neautorizovanou AI mohou nechtěně sdílet citlivé informace. Peter si ale myslí, že hlavním důvodem regulací je spíše snaha o kontrolu než skutečné obavy o bezpečnost.
„Stínování AI“ jako nový fenomén
Používání AI bez schválení nadřízených není ojedinělým případem. Tento trend se v IT světě označuje jako „stínová AI“ – specifická forma tzv. stínového IT, kdy zaměstnanci používají neautorizované aplikace nebo software mimo kontrolu firemních IT oddělení.
Podle společnosti Harmonic Security, která se specializuje na detekci neautorizovaných AI nástrojů, se stínová AI rozmáhá čím dál více. Sledují více než 10 000 různých AI aplikací a zjistili, že přes 5 000 z nich je využíváno bez vědomí zaměstnavatelů.
Ačkoliv se to může zdát neškodné, v některých případech může jít o zásadní bezpečnostní riziko. AI modely se totiž učí na datech, která jim uživatelé poskytují – a pokud zaměstnanci zadávají citlivé firemní informace do veřejných nástrojů, mohou se tyto údaje stát součástí jejich tréninkových dat. To znamená, že kdokoliv jiný by mohl mít v budoucnu přístup k informacím, které by měly zůstat v rámci firmy.
Jak by měly firmy reagovat?
Zakazovat AI plošně nebo přistupovat k této problematice flexibilně? To je otázka, kterou si dnes kladou mnozí zaměstnavatelé. Pokud by firmy přistoupily k absolutní regulaci, mohly by odradit své pracovníky a snížit jejich produktivitu. Na druhou stranu volné využívání AI může vést k nekontrolovanému úniku dat.
Jedním z řešení je vytvoření jasné firemní politiky ohledně AI, která nejen stanoví pravidla, ale také poskytne zaměstnancům schválené nástroje a jasné pokyny k jejich použití.
Další možností je školení zaměstnanců o rizicích spojených s veřejnými AI modely a podpora bezpečných alternativ, které firma může sama kontrolovat. To pomůže nejen eliminovat bezpečnostní hrozby, ale také zachovat produktivitu a spokojenost zaměstnanců.
Firmy by měly pochopit, že umělá inteligence už není budoucností, ale současností. Namísto striktního omezování by měly hledat způsoby, jak ji integrovat do svých procesů tak, aby z ní profitovaly jak ony, tak jejich zaměstnanci.
Závěr
Neautorizované používání AI v práci je realitou, která se pravděpodobně jen tak nezmění. Zaměstnanci se snaží být efektivnější a neváhají využívat nástroje, které jim pomáhají, i když nejsou oficiálně schválené jejich firmami.
To ovšem vyvolává řadu otázek ohledně bezpečnosti, etiky a kontroly nad firemními daty. Firmy se proto musí rozhodnout, zda AI budou regulovat přísnými pravidly, nebo ji začlení do svých procesů tak, aby maximalizovaly její přínosy a minimalizovaly rizika.
Jedno je jisté – umělá inteligence je fenoménem, který nelze ignorovat. Ať už firmy chtějí, nebo ne, jejich zaměstnanci AI používají a budou používat i nadále. Klíčem k úspěchu tedy není zákaz, ale chytře nastavená strategie, která propojí inovace s odpovědností.
Zdroj: Novinky.cz (odkaz)
